O zdraví dítěte je třeba pečovat již před otěhotněním

O průběhu těhotenství a správném vývoji plodu se rozhoduje dávno před tím, než žena přijde do jiného stavu. Hovoří se o tak-zvané perikoncepční péči, která v sobě zahrnuje jak dobu před oplodněním (prekoncepční), tak i první tři měsíce těhotenství (perinatální). "Pojem prekoncepční péče, tedy péče před početím, známe dlouhou dobu, ale jeho reálný obsah je dosud stále velmi nekonkrétní. Pro řadu gynekologů představuje činnost, která si nezaslouží jejich pozornost, protože o ní nejsou vůbec přesvědčeni. Tedy ještě konkrétněji: výsledek těhotenství bude podle jejich názoru stejný, ať již žena bude před otěhotněním sledována, či nikoliv," vysvětluje docent Pavel Calda, gynekolog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako jeden z prvních českých odborníků shromáždil informace o této problematice.
Důležitost péče o ženu před otěhotněním stoupá s trendem zvyšujícího se průměrného věku rodiček, který zasáhl všechny rozvinuté země. "Z biologického hlediska je to nežádoucí, protože zatím neumíme zastavit proces stárnutí reprodukčních orgánů. Díky asistované reprodukci a péči před otěhotněním i v jeho průběhu jsme však schopni pomoci i starším rodičkám," dodává lékař.
Proč je podle něho péče před případným otěhotněním tak důležitá? Především jde o to, že lze eliminovat důsledky některých zdravotních potíží i nesprávného životního stylu. Kromě toho je možné mnohem lépe naplánovat vyšetření, která jsou důležitá na začátku těhotenství. "Jinak hrozí, že se žena dostaví v době, kdy je například na vyšetření odhalující vrozené vady pozdě," říká Pavel Calda.
Faktory, které ovlivňují výsledek početí, se dělí do dvou hlavních skupin: Změnitelné a nezměnitelné. Změnit lze stav výživy, způsob zaměstnání, životní prostředí a styl, naplánovat očkování či dlouhodobé užívání léků. Nezměnitelné jsou věk a zdravotní stav matky, genetické dispozice a schopnost otěhotnět. Velká péče je již dnes věnována především diabetičkám, jejichž těhotenství je velmi rizikové - například i z toho důvodu, že se jim rodí děti s vysokou váhou.

Důkladné vyšetření rizik
Co by tedy měl lékař s pacientkou probrat ve chvíli, kdy se přijde poradit, zda má, či nemá otěhotnět? Je třeba odhalit například nezhoubné nádory dělohy, zjistit, zda netrpí genitálními opary, jestli nemá gynekologický zánět či pohlavní chorobu včetně AIDS. Je třeba také pátrat po dědičných onemocněních a zjistit případné patologie pánve. Lékař by rovněž měl vědět, zda má pacientka astma, vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, chudokrevnost, onemocnění ledvin či močového měchýře, nemoci štítné žlázy, žloutenku typu C, zažívací obtíže, deprese či jiné duševní poruchy, lupénku nebo jiné závažné onemocnění. Zkontrolovat je nutné všechna očkování, například i proti tetanu, a především zarděnkám. Žena by neměla otěhotnět dříve než tři měsíce po aplikaci živé vakcíny - kupříkladu očkování proti chřipce.
Pro zdravý vývoj dítěte je vedle lékařské péče nutná také iniciativa matky. Nejvíce může ovlivnit svůj životní styl, který by měla - pokud není správný - změnit ještě před oplozením a pravidla dodržovat celých devět měsíců, respektive i v době kojení.
"Během prvních dvou týdnů po oplodnění platí pro vyvíjející se buňky takzvaný zákon "všechno nebo nic". Působení nepříznivého vlivu vede buď k zastavení vývoje zárodku, nebo naopak k úplnému zotavení bez následků. Období největší citlivosti plodu na působení zevní škodliviny je mezi druhým a osmým týdnem po početí, tedy čtyři až deset týdnů od prvního dne poslední menstruace. Neznamená to však, že v období růstu orgánů plodu po celý zbytek těhotenství nemůže dojít k negativnímu ovlivnění funkce orgánů plodu," popisuje Pavel Calda.
Budoucí matka by proto již před početím a v době těhotenství neměla být vystavena žádným chemikáliím nebo třeba rentgenovému záření, po otěhotnění by se pak měla vyhnout pobytu v příliš horkém prostředí, jako je sauna. Není vhodné ani usilovné cvičení v horkém či vlhkém prostředí.
"Význam životního stylu pro budoucí těhotenství bývá přeceňován i podceňován. Každopádně plánování těhotenství je ideální dobou k posouzení životního stylu, odstranění či omezení nezdravých návyků. Zároveň je optimální pro případné ovlivnění chování, protože měnit každodenní návyky až v těhotenství bývá obtížné a může přijít i pozdě," konstatuje Pavel Calda. Platí to zejména pro drogy, alkohol, kouření, a to včetně pasívního.

Pavel Calda zároveň upozorňuje, že by se gynekologové měli zajímat i o domácí prostředí. "Lékař by měl při podezření, že je žena ohrožována například domácím násilím, využít svých možností a oznámit to orgánům státní správy či nabídnout matce možnost obrátit se na svépomocné organizace," soudí.

Listová zelenina ochrání mozek
Vzhledem k tomu, že například centrální nervová soustava plodu se vyvíjí již od pátého týdne těhotenství, je před a v době těhotenství velmi důležitý příjem kyseliny listové. Ta se ukazuje pro zdraví plodu - především po neurologické stránce - velmi důležitá. Zatímco potřeba energie se v těhotenství zvyšuje jen asi o 300 kcal, v případě některých minerálů a vitamínů je to až o 100 procent. Proto by žena během těhotenství měla uvažovat o složení stravy tak, aby získala potřebné množství vitamínů a minerálů a zabránila nadměrnému váhovému přírůstku. "To jí mohou usnadnit multivitamínové preparáty speciálně připravené pro období před otěhotněním a po otěhotnění, které zajišťují dostatečný přívod minerálů a živin bez ohledu na množství a druh výživy," doporučuje lékař a dodává, že by to měly být výrobky osvědčených značek. Přírodním zdrojem tolik potřebné listové kyseliny je listová zelenina a brokolice.
Řada odborných studií dále doporučuje zvýšený příjem železa. Ostatní vitamíny a minerály lze získat z vyvážené stravy bez toho, že by žena musela užívat syntetické preparáty. Na trhu jsou k dispozici multivitamínové a minerální přípravky určené přímo pro těhotné ženy. V laickém tisku se čas od času objevují informace o tom, že jejich užívání sice zajistí dostatek kyseliny listové a železa, ale na druhou stranu vede k tomu, že ženám se rodí příliš velké děti. To však Pavel Calda popírá: "Pro toto tvrzení, navíc nepodložené seriozní statistickou analýzou, se mi ve světové literatuře nepodařilo nalézt oporu." Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že nadměrné užívání vitamínů a minerálů může těhotné ženě uškodit. Týká se to především vitamínu A, C a D. Stejně tak by ženy bez porady s lékařem neměly dlouhodobě užívat žádné rostlinné preparáty ani byliny.
Rizikovým faktorem ovlivňujícím jak možnost otěhotnění, tak jeho průběh i porod, je obezita. Matce hrozí vysoký krevní tlak a těhotenská cukrovka, proto je často nutný císařský řez. Z toho důvodu je dobré včas zahájit dietu. Na druhou stranu nejsou vhodné žádné extrémy, jako jsou například vegetariánství či veganství. Pokud žena nechce ani v době těhotenství svůj životní styl změnit, měla by se poradit s lékařem.
[*]

info

Co nejvíce škodí v těhotenství:
Nedostatek kyseliny listové
Je prokázáno, že podávání kyseliny listové před a v době těhotenství snižuje výskyt poškození embryonálního základu nervového systému a rozštěpů rtu o 25 až 75 procent. Lidský organismus neumí vytvářet kyselinu listovou, a je proto závislý na jejím přísunu potravou. Studie zároveň prokázaly vztah mezi nedostatkem kyseliny listové a jinými vrozenými vadami plodu včetně srdečních vad, postižení končetin, nepravidelností močového ústrojí, rozštěpů patra a vznikem některých genetických poruch. Nedostatek kyseliny listové je navíc doprovázen vyšším počtem předčasných porodů plodů s nízkou porodní váhou či s opakovanými spontánními potraty.

Násilí
Ženy, které zažívají fyzické, sexuální nebo duševní násilí během těhotenství, rodí častěji děti s nízkou porodní hmotností. Napadení může vážně ohrozit jak matku, tak plod (odloučení placenty, krvácení, roztržení jater a sleziny či předčasný porod).

Alkohol
Alkohol způsobuje vrozené vývojové vady a je hlavní příčinou mentální retardace plodu. Vedle toho je konzumace alkoholu dávána do souvislosti se spontánním potratem, odtržením placenty, omezením růstu plodu, poruchami chování a dysfunkcí centrálního nervového systému a dokonce i zvýšeným rizikem úmrtí dítěte při porodu.

Kouření
Kouření má povšechně negativní vliv na těhotenství i plod. Ženy, které přestanou kouřit, snižují riziko obtíží s početím, předčasného odtoku plodové vody, předčasného porodu a nízké porodní váhy dítěte. Míra nebezpečnosti souvisí s dávkou: Čím více žena kouří, tím více je těhotenství ohroženo. Lékař by měl vyvinout úsilí, aby vysvětlil ženě, jaké ohrožení znamená kouření pro plod. Stejně nebezpečné je i pasívní kuřáctví.

Drogy
Ruku v ruce s užíváním drog přicházejí kromě podobných rizik jako u kouření a alkoholu také další extrémně rizikové faktory pro těhotenství, jako jsou infekční onemocnění matky - syfilis, HIV, hepatitida typu C. Pokud žena s užíváním drog nepřestane, rodí se děti se závislostí.

Další informace na www.gyn.cz.