Hranatá budova hamburské Vysoké školy pro ekonomiku a politiku (HWP) je obalena dlouhými, popsanými kusy látky. Transparenty, které připomínají velká bílá prostěradla, vlají z oken v přízemí i ve vyšších patrech. "Visíme na HWP," hlásají dvojznačně. "Proto stávkujeme."
Ve studentské kavárně uvnitř budovy posedávají hloučky mladých lidí. Někteří z nich se normálně připravují na výuku, jiní debatují o tom, co se bude dít příští týden. "Ten minulý se sem nikdo nedostal," říká arabsky vyhlížející mladík. Když má čas, chodí sem vařit kávu a čaj a prodávat. "Ve středu i ve čtvrtek stávkující úplně zablokovali vstupní bránu," dodává jeho kolega, student původem z Afriky.
Protestní akce jsou na škole téměř na denním pořádku. Začaly v létě, kdy poslanci schválili nový zákon o modernizaci vysokého školství. Ten počítá nejen se zavedením poplatků za překročení běžné délky studia, ale i se zánikem HWP.
"Sociální a ekonomické obory naší vysoké školy se mají spojit s obory Univerzity Hamburk," vysvětluje Martin Dolzer, člen studentského výboru HWP. "Z dnešních čtrnácti tisíc míst zbude pouhá polovina." Důvod je prostý: Město Hamburk nemá peníze, a tak šetří, kde se dá.
Školství na dluh
Přednáškové sály praskají ve švech. Vysoké školy, financované zadluženými německými spolkovými zeměmi, nemají peníze na nové profesory ani na stavbu, nákup či pronájem dalších prostor.
Zatímco před deseti lety připadlo na jednoho vyučujícího asi čtrnáct studentů, loni jich Statistický úřad ve Wiesbadenu napočítal patnáct. A letos jich bude ještě víc.
"Rozrosteme se k smrti," posteskl si v magazínu Der Spiegel prezident hamburské univerzity Jürgen Lüthje. Jen v Hamburku dnes studuje o 3349 lidí více než v roce 2002. Z celkem 18 500 nových uchazečů o studium přitom univerzita na podzim přijala pouhou třetinu.
Ještě horší je situace v hlavním městě Německa - v Berlíně. Náklady na jednoho absolventa vysoké školy tu jsou o více než polovinu vyšší než v Hamburku.
Německá metropole si přitom velkorysé výdaje na školství nemůže dovolit. Za poslední léta nadělala dluhy ve výši 51 miliard eur. Jen na úrocích přichází denně o šest miliónů eur. "I Hamburk má dluhy. Berlín však dávno zbankrotoval," připomíná Rolf Kirchfeld z hamburského bankovního ústavu Vereins- und Westbank.
Aby zastavil růst dluhů, přešel Berlín na úsporný režim. Šetřit mají začít i tři tamní univerzity. V letech 2006 až 2009 dostanou o 75 miliónů eur méně, než se původně předpokládalo.
Rozsáhlé škrty v rozpočtech vysokých škol chystají také další spolkové země, ať už na východě, či na západě Německa.

Školné? Nikdy!
Největší (a k univerzitám až dosud štědré) Bavorsko chce například pro všechny studenty zavést školné. Za semestr si hodlá účtovat 400 až 600 eur. Vybírání peněz za běžné studium sice německé zákony zakazují, Mnichov se však usilovně snaží stávající legislativu změnit. "Pokud dostaneme volnou ruku, mohlo by se v Bavorsku začít platit už v zimním semestru 2004/2005," tvrdí bavorský ministr pro vědu Thomas Goppel.
Pro většinu německých studentů je však placení školného naprosto nepřijatelné.
"Myšlenka, že budou mít po absolvování vysoké školy kupu dluhů, odradí sociálně slabé maturanty. Ti pak se studiem raději vůbec nezačnou," argumentuje ve svém letáku studentský výbor Univerzity Hamburk. Kromě blokády školního vchodu pořádají demonstrace i další protestní akce. Na konci listopadu zatarasili vchod do radnice. Vytlačila je až policie.
Podobné obrázky nejsou v předvánočním Německu ničím výjimečným. V Berlíně se konají několikatisícová protestní shromáždění. Na Mikuláše tu studenti odřízli špičku vánočního stromu a místo ní na něj - v narážce na rozpočtové škrty - pověsili prapor s nápisem "zkráceno".
/od naší zvláštní zpravodajky/