Cestu do komise může kandidátům ztížit komunistická minulost

Cestu do komise může kandidátům ztížit komunistická minulost

Ke složité rovnici s mnoha neznámými by se dala přirovnat úloha, kterou v těchto dnech řeší úředníci Evropské komise. Rozhodují totiž o tom, jaké resorty budou mít v budoucnu na starosti komisaři z nových členských zemí EU.
Otázku, ke kterému ze stávajících komisařů se nominovaní nováčci od května 2004 připojí, přetřásají média ve všech přistupujících státech. A to přesto, že seznam kandidátů ještě včera nebyl úplný. Chyběla na něm jména komisařů za Česko a Kypr.

Maďar chce k fondům

Teprve v pondělí maďarská vláda rozhodla, že do funkce eurokomisaře navrhne současného velvyslance při Evropské unii Pétera Balázse. Ten už včera ČTK řekl, že se na příštích šest měsíců připojí ke komisaři pro regionální politiku Michelovi Barnierovi. "Už jsme se na tom spolu domluvili," cituje ČTK Balázse.
Dohodu, o níž mluví maďarský komisař, ještě musí potvrdit úřad Romana Prodiho. Balázs však věří, že komise nebude mít námitky. "Budu pracovat s maďarským srdcem, vědomím a kulturou pro společné evropské záležitosti," řekl v rozhovoru pro nejčtenější maďarský list Népszabadság.
Pokud by Maďarsko skutečně získalo post, na němž se rozhoduje o vyplácení peněz ze strukturálních fondů, dosáhlo by toho, co si předsevzalo.
Naopak, početnějším Polákům se jejich sen o vlivném komisaři zřejmě nesplní. Jak včera informovala polská média, na Polku Danutu Huebnerovou asi zbude "jen" post komisařky pro kulturu a vzdělávání. Polští poslanci se už ohradili: Taková funkce podle nich neodpovídá významu země s více než 38 milióny obyvatel.

Nechtění straníci

Ani jeden ze zatím osmi nominovaných z převážně postkomunistických zemí však ještě nemá vyhráno. Všechny budoucí komisaře například čeká "přijímací pohovor" v Evropském parlamentu. A v něm nemusí každý obstát.
Nejvíce nepříjemností zřejmě bude mít kandidát z Estonska, Siim Kallas. Na muži, který - jako jediný z nominovaných - v minulosti působil jako premiér, vadí poslancům především fakt, že byl v letech 1972 až 1990 členem Komunistické strany sovětského svazu. "Může mu to způsobit těžkosti," uvádí na svých internetových stránkách bruselský server EurActiv.
Výhrady by mohlo mít především nejsilnější uskupení v Evropském parlamentu, pravicová frakce Evropské lidové strany (ELS). Na svém sjezdu budou její členové koncem týdne hlasovat o tom, zda vyzvou poslance příštího Evropského parlamentu, aby do svých klubů nepřijímali čelné osobnosti bývalých komunistických režimů.
"Nemáme na mysli komisaře," řekl EurActivu mluvčí klubu ELS Robert Fitzhenry. "Ale je možné, že pozorovatelé ze střední a východní Evropy budou zpochybňovat minulost těch nových komisařů, kteří byli lídry komunistické strany."
Pokud by europoslancům vadilo také řadové členství ve straně, potíže by měla i v Bruselu oblíbená Huebnerová. Ta se ke komunistům přidala v roce 1986 proto, aby mohla dělat akademickou kariéru.