Radovan Kunc, Ondřej Kunc: Postavíme novou železnou oponu?

Postavíme novou železnou oponu?

V tichosti a bez informování veřejnosti i obecních a krajských samospráv Ministerstvo vnitra připravilo, vláda schválila a český velvyslanec na Slovensku podepsal změnu platných smluv o režimu na česko-slovenské hranici. V platnost vstoupí v den našeho vstupu do EU. O co jde?
Dosud mají občané České i Slovenské republiky možnost překračovat hranici kdekoli. Tato možnost se po 1. květnu ruší. Po vybudování zábran na přeshraničních cestách se tak jedná o další komplikaci života lidí z okolí hranice. Mnozí z nich mají na druhé straně své blízké, nemovitosti, existuje řada společných ekonomických aktivit. Hranici protínají turistické cesty a cyklostezky, jejichž rozšiřování je žádoucí pro rozvoj turistického ruchu jako jedné z mála možností ekonomického rozvoje.
Navrhovaná opatření nejsou nutná a jejich zdůvodnění je zavádějící. Argumentuje se tvrzením, že po vstupu do EU budou společné státní hranice považovány za tzv. dočasné vnější hranice. Pojem "dočasná vnější hranice" platné evropské právo nezná a nehovoří o něm ani přístupová smlouva, která konkretizuje naše povinnosti vyplývající ze vstupu do unie. Není také znám žádný oficiální výrok kteréhokoliv z představitelů EU, který by taková opatření požadoval. Je naopak známo několik vyjádření bývalého vedoucího zastoupení Evropské komise v ČR Ramiro Cibriana, že unie nemá zájem na zneprůchodnění česko-slovenské hranice.
Dochází k paradoxní situaci, kdy vstupem obou států do Evropské unie dojde ke zpřísnění hraničního režimu mezi nimi a omezení nadstandardních vztahů. V tomto smyslu jde navrhovaná úprava přímo proti vnitřní logice evropské integrace. To lze doložit citací z 1. schengenské dohody: "Aniž je dotčeno použití výhodnějších úprav mezi stranami, přijmou smluvní strany opatření nezbytná pro usnadnění pohybu příslušníků členských států Evropských společenství, kteří mají bydliště v obcích na společných hranicích, aby jim bylo umožněno překračovat tyto hranice mimo povolené hraniční přechody a mimo provozní dobu kontrolních stanovišť."
Zpřísnění hraničního režimu jde proti zájmům občanů. Hrozí, že dojde ke zcela absurdní situaci, kdy na přechodnou dobu zpřísníme hraniční režim mezi dvěma členskými státy EU, abychom jej po několika málo letech, kdy se plně zapojíme do schengenského systému, mohli zase zrušit.
A i kdyby vznikla potřeba zpřísnění ostrahy naší hranice se Slovenskou republikou, není třeba z hlediska evropského práva stávající režim rušit. Zkvalitnění ostrahy hranice se dá řešit jinými způsoby. Za snahou zpřísnit režim na česko-slovenské hranici lze, spíše než tlak EU jako celku, hledat aktivitu některých jejích členů, kteří stojí o snížení počtu uprchlíků, jež k nim z našeho území přecházejí.
Realizace uvažovaných opatření přinese negativní důsledky pro život obyvatel po obou stranách hranice. Dojde k omezení ekonomických aktivit, narušení příbuzenských a přátelských vztahů, komplikacím při pořádání společných akcí, a to vše v území, které ze sociálního a ekonomického hlediska patří k nejproblematičtějším. Působí zde také tři česko-slovenské euroregiony, u kterých je co nejužší přeshraniční spolupráce smyslem jejich existence a cílem jejich snažení.
Jakékoliv nepřiměřené zpřísnění režimu přinese problémy lidem a jejich spolupráci. To snad nechceme obecně a ve vztahu ke Slovensku zejména. Společná Evropa je Evropou regionů a spolupráce mezi nimi. A do takové Evropy jsme se rozhodli 1. května vstoupit. Nebo snad ne?
Paradoxem doby je, že ne vlády Klause a Mečiara, které rozdělily Československo, ale vlády Špidly a Dzurindy chtějí spustit na společné hranici novou železnou oponu.
Návrh projednává parlament. Snad bude dbát práv občanů, které zastupuje, a odmítne ho.
Radovan Kunc je bývalým ředitelem sekce místopředsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Ondřej Kunc je právníkem odboru kompatibility s právem Evropských společenství Úřadu vlády