Nechte české ženy fárat, žádá Evropa

Nechte české ženy fárat, žádá Evropa

Ženy pracují v dolech, rubají uhlí nebo obsluhují těžkou podzemní techniku. Desítky let nebylo něco takového v Česku možné - a pokud ano, nebylo to legální. České zákony zakazují, aby ženy pracovaly v podzemí či se věnovaly fyzicky náročným povoláním.
Evropská unie žádá, aby se to změnilo. Chce ženy zrovnoprávnit a Evropská komise vyzvala českou vládu, aby příslušnou pasáž zákoníku práce zrušila.
Výtka se objevila i v poslední hodnotící zprávě komise na Česko.
"Rozhodně to není tak, že bychom měli výhrady k tomu, že u vás ženy v podzemí nepracují," říká mluvčí Delegace Evropské komise v Praze Katharina von Schnurbein. "Nelíbí se nám, že ani tuto možnost nemají. Kdyby se některá z žen pro takové povolání rozhodla, musí jí to být umožněno. Jinak nelze hovořit o rovnosti pohlaví."
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, na jehož hlavu výtka padá, hodlá ve sněmovně předložit pozměňovací návrh, který by příslušnou pasáž ze zákoníku práce odstranil.
Zákoník je zrovna ve druhém čtení, tudíž změnu může vládní koalice prosadit snadno a rychle.
Proti ostatně není ani ODS. "Není důvod, aby takové omezení platilo," říká stínová ministryně práce za ODS Alena Páralová.

Bylo to tak 54 let

Změnou zákoníku se však problém nevyřeší. "V okamžiku, kdy budou moci ženy vstoupit do dolů či pracovat s těžkou technikou, musí platit i jiná směrnice, která je bude chránit v době, kdy budou těhotné či na mateřské dovolené," podotýká mluvčí ministerstva práce Kateřina Prejdová.
Právě tím se teď zabývají právníci resortu. Ti také přišli na to, že v okamžiku, kdy kritizovaná pasáž ze zákoníku zmizí, začne země porušovat úmluvu Mezinárodní organizace práce, přijatou už v roce 1950.
"Jedná se o úmluvu, která tyto činnosti ženám zakazuje. Bude nutné ji vypovědět," podotkl Jaroslav Jakubka z ministerstva.
Jakmile vláda a poslanci tyto zábrany odstraní, nebude už ženám v cestě k těžké práci stát nic. Až na drobnost: příslušné podniky na pracovnice vůbec nejsou připraveny.

Kde máme záchody?

To je případ třeba pražského metra. Ženy tu sice mohou pracovat například jako dozorčí stanice, mezi strojvedoucími je však nenajdete. "Je to práce nesmírně fyzicky i psychicky namáhavá. Navíc v podzemí," vysvětluje personální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Jaroslav Ďuriš.
Ten pamatuje několik případů, kdy se ženy o místa strojvedoucích zajímaly. "Když se ovšem dozvěděly o pracovních podmínkách, raději si vybraly jinou pozici," tvrdí.
Strojvedoucí nastupuje do práce po jedné hodině ranní, druhý den ve stejný čas končí. "Proto jim také umožňujeme přespat na naší nocležně. Ta je připravena pouze pro muže. A stejně tak další zázemí v metru - záchody, sprchy, šatny, odpočívárny. Tam všude se počítá pouze s muži," připouští Ďuriš.
Ten odhadl, že připravit zázemí i pro ženy by dopravní podnik přišlo na několik miliónů korun.
Podobný odhad mají i v OKD: v šachtách se zkrátka ženy nevyskytují, a tak se s nimi nepočítá.
"Po pravdě, nikdy jsme tu žádnou ženu-zájemkyni o tuto práci neměli," říká mluvčí OKD Věra Breiová. "Ve skutečnosti si neumím představit, že by se jakákoli žena chtěla živit rubáním či řízením těžké důlní techniky. To mi skutečně nepřipadá možné."
Ani tuzemské odbory nikdy nezastupovaly ženu, která by si stěžovala, že se typově takovéto práci nemohla věnovat.
"Na začátku devadesátých let jsme řešili množství případů, kdy ženám vadil zákaz noční práce," připomíná Zdenka Kindlová z právního odboru ČMKOS. "Noční práce je za speciální příplatek a ženám přišlo nespravedlivé, že jim někdo zakazuje možnost vydělat si víc. Ale že by se cítily diskriminované, že nemohou na šachtu, to tedy nepamatuji."
V Česku to prostě není zvykem a zvyky žádná změna zákonů podle Páralové nezlomí. "Soukromě si myslím, že i když tuhle práci ženám umožníme, zaměstnavatelé je tam stejně pouštět nebudou. Takovou práci vždycky radši svěří chlapům."