Internetové vyhledávače velmi často na předním místě nabízejí heslo z Wikipedie. U veřejně známých osobností je to prakticky jistota. Těžko se divit, komunitně vytvářená encyklopedie vyniká šíří obsahu i rychlostí zapracování aktuálních informací. Ovšem Wikipedii může editovat každý, a tak se na nějaký čas – než zasáhne komunita – snadno může šířit i nepravdivá informace či falešný obraz události. A to v některých případech vytvořený přímo někým, kdo má vztah s osobou, které se heslo věnuje, a má tak na vyznění informace eminentní zájem.

Nástup umělé inteligence (AI) postavené na velkých jazykových modelech, jako je ChatGTP, problém ještě zvýraznil. Texty z Wikipedie totiž patří mezi ty, na nichž si AI trénovala ověřování faktů, a proto na ně zákonitě odkazuje. Příkladem může být část životopisu jednoho z pěti finalistů, mezi nimiž bude ve středu Rada ČT vybírat ředitele veřejnoprávní televize.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se může otočit význam spolehlivě zaznamenané události.
  • Co na to komunita wikipedistů
  • Jak s Wikipedií zachází AI a co bychom měli dělat my.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.