ČT potřebuje probudit zvenčí, říká Šmuclerová. Servis skoro neexistuje a iVysílání je jak z Klementina

Mezi pěticí kandidátů na post generálního ředitele ČT je Libuše Šmuclerová nejen jedinou ženou. Ale hlavně jedinou osobností nezávislou na chodu veřejnoprávní televize v posledních desítkách let. Odešla z ní v roce 1993 do tehdy vznikající televize Nova, a když dnes mluví o tom, jak by chtěla ČT změnit, je z ní patrné naštvání, že médium v mnohém jen replikuje postupy zažité právě z devadesátek. V rozhovoru pro HN Šmuclerová říká svůj názor na StarDance, Všechnopárty, Českou sodu i AZ Kvíz a především popisuje, jak si představuje chod ČT, pokud by ji radní zvolili generální ředitelkou.  

Vrátit televizi lidem, tak zní heslo, s kterým se ucházíte o pozici generální ředitelky ČT. Komu patří televize teď?

Vypadá to, že patří managementu. Služba lidem se rozmělňuje, jede v historických kolejích devadesátých let. Automatické replikace téhož rozmývají, zamlžují podstatu veřejnoprávní služby. Ta je přitom strašně jednoduchá. Mluvit s lidmi, poslouchat je, jít naproti jejich každodenním současným starostem a potřebám. Mít odbornou výbavu za diváky, data, know- how pro ně, za ně. Dělat jim dobrého společníka, přítele, nabízet servis, nabízet pomocnou ruku, ať už se týká čehokoliv – nových technologií, energií, zdravotnictví, médií... a to v různorodosti formátů. Televize není jen zpravodajství. Televize je jedna z mála institucí, které mohou lidem opravdu sloužit. Protože, když se zamyslíte, kdo jiný to může dělat?