Skryté daně: české patří k nejvyšším

Skryté daně: české patří k nejvyšším

Česko bude v Evropské unii patřit ke kvartetu zemí, kde stát "skrytě" bere lidem největší část příjmů.
Letos tak Češi zaplatí do rozpočtu kolem 291 miliard korun, aniž by si toho všimli na výplatní pásce či při vyplňování daňového přiznání. Jde totiž o sociální a zdravotní pojištění, které je za ně povinen platit jejich zaměstnavatel. Právě tyto odvody jsou nejtypičtější a nejvyšší skrytou daní.
Nejnovější studie OECD o zdanění příjmů, která byla v minulých dnech publikována v Paříži, upozorňuje, že čeští politici lidem na výplatních páskách přiznávají výrazně menší část sociálního pojištění než jinde v Evropě. Hůř jsou na tom jen Francouzi, Maďaři a Slováci. "V těchto státech je část pojistného, kterou si neplatí sám zaměstnanec, vyšší než jinde. Například v Dánsku je naopak skrytá část placená firmou naprosto zanedbatelná," říká Christopher Heady, šéf odboru daní v OECD a autor studie. Zdravotní pojištění OECD nesrovnávalo.
Celkové sociální pojištění v Česku je 34 procent hrubého platu. Na výplatní pásce však vidí člověk jen osm procent. Ten, kdo pracuje za průměrný plat 17 tisíc korun hrubého měsíčně, tak státu na sociálním pojištění zaplatí 1360 korun, firma však dalších 4420 korun. Stejným stylem se skrývá i část zdravotního pojištění: člověk platí pouhá 4,5 procenta a firma "skrytě" dalších devět procent. Kdyby tedy politici vše ukázali na výplatních páskách, byl by průměrný plat v zemi 22 950 korun, tedy o více než třetinu vyšší.
K čemu skrývání daní vede? "Lidé mají jednak pocit, že jsou daně nižší, a zároveň si neuvědomují, jak vysoká je v zemi daňová zátěž. Když člověk uvažuje o tom, kolik vydělává, přemýšlí o hrubém platu. I se šéfem vyjednává nikoliv o zvýšení čisté, ale hrubé mzdy. Nebylo by od věci, kdyby firma každému člověku vždy k výplatě přidala výpis, kolik za něj musela zaplatit státu," říká ekonom Filip Palda z École Nationale d'Administration Publique v kanadském Montrealu, který se zabývá veřejnými financemi.
Skryté daně si sice v každodenním životě nepřipouštějí lidé, ale velmi bedlivě si jich všímají investoři, když rozhodují o stavbě nového výzkumného centra nebo továrny. "To, o co jde, není výška platů, ale kolik na těch mzdách skutečně zaplatí," potvrzuje Jan A. Havelka, ředitel marketinku firmy White & Case, která radí zahraničním investorům.