Pře o daně v EU: vyšší sazby nejsou všechno

Slovenský ministr financí Ivan Mikloš včera pádně kontroval německému kancléři Gerhardu Schröderovi, který přivítal nové členy v Evropské unii obviněním z daňového dumpingu. Bratislava byla jedním z terčů, protože loni snížila daň z příjmů lidem i firmám na 19 procent. Včera však slovenské ministerstvo financí zveřejnilo, že za první čtyři měsíce vybralo do rozpočtu navzdory nižší sazbě na příjmových daních o 42,6 procenta více než loni.
Němečtí politici stejně jako švédský a belgický premiér tvrdí, že když noví členové unie snižují daně, nebudou schopni vybírat do rozpočtu dostatek peněz na investice a nechají se sponzorovat z evropských fondů. Na jejich stranu se postavil i premiér Vladimír Špidla. klesající daně podle něj ohrožují i Česko, které už své sazby dále nechce snižovat.
Vysoké sazby daní však ani zdaleka neznamenají více peněz vybraných do státní pokladny. Dobře to ilustruje právě Německo. Země brojící proti poklesu daní dokáže od lidí a firem vybrat částku rovnající se 36,2 procentům HDP. To je méně než v Česku s 39,2 procenty a Maďarsku s 37,7 procenty. Budapešť přitom uvaluje na firemní zisky jednu z nejnižších daní v Evropě: pouhých 16 procent. Ani Slováci a Poláci nevytahují lidem z kapes na daních výrazně méně než Schröder.
Němci zaplatili loni státu stejně jako Britové. V Berlíně přitom firma musí odvést 38,29 procenta zisků a člověk na dani a pojistném dokonce 52 procent platu. V Londýně podnik zaplatí 30 procent a zaměstnanec 31 procent. Výsledek v německé a britské státní pokladně je přesto téměř totožný.
"Čím jsou daně vyšší a složitější, tím více se jim lidé vyhýbají, přibývá daňových úniků, firmy a dobře vydělávající lidé odcházejí tam, kde jsou daně nižší. Těch, kdo daně platí, ubývá a tím pádem i peněz ve státní pokladně," říká ekonom Filip Palda z École Nationale d'Administration Publique v Montrealu, který se zabývá veřejnými financemi. "Když jsou naopak daně nízké, firmám se prostě finančně nevyplatí najímat si drahé poradce, kteří vymyslí, jak státu zaplatit co nejméně. Přicházejí navíc investoři, takže výnosy rostou," dodává.
Německý kancléř se zasazuje o to, aby Brusel diktoval minimální daň z firemních zisků. To však není schopen prosadit. O tom, že konkurenci v daních Evropa potřebuje a že jí to pomůže lépe uspět v mezinárodní konkurenci, je přesvědčena nejen většina ekonomů, ale i premiéři Irska a Británie. Každá země má v daňových otázkách právo veta a toho se britský premiér za žádnou cenu nehodlá vzdát.
Schröder minulý týden v rozhovoru pro Handesblatt řekl, že by mohlo právě u přímých daní vzniknout "tvrdé jádro" zemí, které by daně harmonizovaly, a tedy stanovily minimální daň. Pokud by se to stalo ještě ve chvíli, kdy by za Česko rozhodoval premiér Vladimír Špidla, země by se pravděpodobně stala jeho členem. "Daňový dumping ohrožuje sociální standardy, které si chce Česko zachovat," řekl premiér.
Prezident Václav Klaus naopak považuje sjednocení daní za zcestnou myšlenku. "Je to jeden z nejšílenějších nápadů, který kdy v Evropě někoho napadl," řekl včera pro ČTK.
Unifikace daní z příjmů může být pouze dobrovolná. Kromě Špidly a komunistů nikdo z politických špiček myšlenku německého kancléře nepodpořil.
Schröder nevyrukoval s kritikou daní ve střední Evropě náhodou. Snaží se totiž prosadit, aby Německo v budoucnu platilo do evropských fondů, z nichž se budou financovat chudší země méně než dosud. Výdaje by se podle něj měly omezit ze současného 1,24 procenta výkonu ekonomiky na jedno procento. Na tom by prodělaly hlavně chudší země unie, včetně Česka, které by získaly z evropských fondů méně peněz.

Příloha