Vytvořit hypermoderní domácnost plnou samostatně fungujících "inteligentních" přístrojů, které spolu bezdrátově komunikují, není už dnes technický problém,tvrdí Clemens Joos, který má v německé společnosti Siemens na starosti bezdrátové technologie. Podle něho je ale otázkou, jestli to lidé skutečně chtějí a potřebují. Předpokládá přitom, že lidé dají přednost velké televizi, která převezme mnoho funkcí počítače, telefonu, videopřehrávače a dalších přístrojů, než ledničce, jež dokáže sama zařídit nákup docházejících potravin.


hn: Jakým směrem se nyní bezdrátové technologie pro běžné užití vyvíjejí?
Myslím, že důležitou cestou je bezdrátové propojení domácích přístrojů. Lidé jich mají desítky a jsou nespokojeni, že spolu nekomunikují, protože každé zařízení má jiné ovládání. Jsou tři hlavní přístupy, jak to řešit. Můžeme vidět například snahu výrobců počítačové i spotřební techniky domluvit se na jednotlivých standardech, které by umožnily propojení. Další možností je zajistit vzájemnou komunikaci přímo v systému bezdrátového propojení. To ale má svá omezení, protože musíte vybudovat prakticky pro každou domácnost individuální infrastrukturu.
Naše řešení se pohybuje někde mezi oběma zmíněnými, čímž je unikátní. Spočívá v tom, že všechny informace zasíláme do přístupového místa, odkud jsou šířeny bezdrátovou technologií přímo do domu či bytu. Můžeme tedy být napojeni na bezdrátové systémy propojující jednotlivá zařízení ve vaší domácnosti, což umožní aktuálně nalézt optimální řešení. Náš systém má v domácnosti široké využití a umožní také propojit mnoho sítí najednou. Například prostřednictvím televize byste mohli v budoucnu nejen sledovat programy, ale i telefonovat či zasílat textové i obrazové zprávy.


hn: Dokdy se podle vás stane takto důmyslné bezdrátové propojení domácích přístrojů běžnou součástí našeho života?
Myslím, že do deseti let to bude naprosto běžné. A myslím, že centrem domácnosti se stane velká televize umožňující kombinovat široké spektrum funkcí. Musíme ale rozlišovat mezi technologií a potřebou. Z technologického pohledu je téměř vše možné už dnes, ale mnoho věcí zatím není potřeba. Je krásné, když lednička umí zjistit, že je nutné koupit máslo, a zadá tento příkaz do obchodu přes ulici. Otázkou ale je, zda to lidé opravdu chtějí.


hn: Plánujete i kombinaci domácího a mobilního telefonu?
To bychom si přáli, ale cítíme, že je přece jen příliš velký rozdíl mezi komunikací uvnitř a venku. Přesto nejsem přesvědčen, že to nutně znamená potřebu mít dva telefony - domácí i mobilní. Můžeme využít bezdrátovou komunikaci. Venku budeme komunikovat například prostřednictvím mobilní sítě UMTS, zatímco na místech, kde se budeme často zdržovat, můžeme využít bezdrátové připojení - což nám pomůže i snížit náklady. Myslím, že tato možnost je v budoucnu velmi pravděpodobná.


hn: Posuňme se ještě dál. Co bude největší technickou vymožeností příštích dvaceti let - alespoň ve vašem oboru?
Dvacet let je velmi dlouhá doba, přesto mám celkem jasnou představu. Myslím, že už budu mít v té době šanci komunikovat s člověkem z druhého konce planety, a přitom ho budu téměř cítit vedle sebe. To znamená, že tuto osobu nejen krystalicky čistě uslyším, ale také ji vedle sebe uvidím v trojrozměrném holografickém obrazu. A možná, že i další smysly mi umožní vnímat toho člověka kolem sebe, čímž vznikne kompaktní dojem, jaký bych získal při přímé osobní komunikaci.


hn: Pracoval jste v Asii i ve Spojených státech a nyní působíte opět v Evropě. Jaký je podle vás rozdíl mezi těmito částmi světa ve využití vyspělých technologií? Je Evropa skutečně pozadu?
Nemyslím si to. Vždy to závisí na tom, jak velký je tlak na změny nových technologií. A jestliže máte velmi dobře fungující sítě využívající drát, není taková potřeba je rychle vyměnit za bezdrátové technologie. V nich jsou Spojené státy před Evropou.
Vývoj v Asii pak jde ještě mnohem rychleji a zasahuje ohromné oblasti. Důvodem je i to, že mnohde neexistuje alternativa v podobě drátu. K rychlejšímu rozvoji nových technologií navíc přispívá i ekonomický růst.


hn: Když je tedy vývoj bezdrátových technologií v Evropě přece jen pomalejší než v USA či Asii, může Siemens jako evropská firma uspět na tamních trzích?
Vždy jde o chování zákazníků, které je v jednotlivých částech světa rozdílné. Spojené státy jsou oproti Evropě vpředu v bezdrátové technologii, když se ale budeme bavit o telefonech, jsou oproti Evropě na nízké úrovni. V tom jsme jednoznačně lepší. A to byl vždy náš byznys. Jde tedy o kombinaci techniky a my máme velmi vyvážené portfolio.


hn: V čele technického vývoje mobilních telefonů je zase jihovýchodní Asie, což je způsobeno i větší schopností mnoha tamních sítí. Jak se prosazujete tam?
I zde jde o vhodné kombinování techniky. Japonsko je pochopitelně v mobilních telefonech hodně vpředu, my ale zaznamenáváme velké úspěchy v Číně hlavně u bezdrátových telefonů - v této oblasti jsme se tam loni dostali na špici. Takže i v Asii se dokážeme velmi dobře uplatnit. V něčem jsou lepší japonské firmy, v něčem my - to je konkurence, jde vlastně o obyčejný závod. A my máme sportovního ducha.
[*]