hn: Jak jste si vybrali svou školu? Hlásili jste se na více oborů?
Vozár: Hlásil jsem se jen na tento obor. Technika mě vždycky zajímala a dá se říct, že to byl můj sen.
Pechová: Hlásila jsem se na více škol. Například na pedagogickou fakultu, ale tam jsem, po pravdě řečeno, ani moc nechtěla.

hn: Co pro vás bylo největší změnou, když jste nastoupili na vysokou školu?
Vozár: Pro mě to určitě nebyl žádný šok. Člověk se musí sám učit, plánovat, nikdo ho do ničeho nenutí. Ze začátku se mi tu moc nelíbilo a byl jsem rád, když jsem mohl v pátek jet domů. A to vlastně platí pořád. Při práci už to ale nejde tak často.
Pechová: Mě nic nepřekvapilo, protože už jsem chodila na střední hotelovou školu a teď chodím dokonce do stejné budovy. Změna byla pouze v rozsahu toho, co se člověk musí naučit.

hn: Jak se dá financovat studium - je to jen na rodičích, nebo jsou možná nějaká stipendia, práce při studiu, půjčka?
Pechová: Platím školné šedesát pět tisíc za rok. Naše vysoká škola nemá koleje. Sice nám zprostředkovává nějaké ubytování, ale to není kolej. Já bydlím v podnájmu a to je samozřejmě drahé. Většinu peněz mi dávají rodiče, v létě jdu na brigádu. Přes školní rok nepracuji, protože si nejsem jistá, že bych to stíhala.
Vozár: Za začátku mi úplně všechno platili rodiče, ale tento rok se víceméně financuji sám. Na škole jsou dvě možnosti jak získat peníze. Buď se člověk věnuje jen studiu, a pak možná získá stipendium, nebo začne pracovat, a pak tomu studiu moc nedá. Já pracuji v oboru dva až tři dny v týdnu a musím říct, že je to hodně psychicky náročné. Ale vydělám si.

hn: Přivádí vás škola do kontaktu s praxí?
Vozár: Praxi jsem si musel hledat sám, škola mě do ničeho nežene. Ale v posledním ročníku už nějaké kontakty s firmami jsou.
Pechová: Nabídka praxí na škole existuje, nejen tady, ale i do zahraničí. Někteří studenti jedou třeba až do Austrálie.

hn: Co by se podle vás mohlo ještě na vysokoškolském studiu změnit, aby se člověk lépe uplatnil v praxi?
Vozár: Rozhodně by se měli více zaměřit na týmovou práci. Ve škole děláme projekty maximálně ve dvojicích, ale takhle to ve skutečné firmě nefunguje. Měli bychom se asi učit, jak vést lidi. Inženýr většinou řídí nějaký tým lidí a to tady chybí.
Pechová: Například máme ve škole trochu málo počítačů. Možná by neměly být rozdíly mezi soukromou a veřejnou školou. V učitelích to není, to je asi stejné, ale rozdíl byl vidět třeba u přijímaček. Na soukromé byli celkem příjemní - na státní vysoké škole se tváří, že jste jim úplně lhostejní. A taky se tu moc nestává, že profesor bez omluvy nepřijde na přednášku.

Autor je spolupracovníkem redakce