Veronští milenci se potkali v citově okoralém světě

recenze
/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/
Vedle série repríz loňského Hamleta s Jiřím Langmajerem v titulní roli mají diváci možnost zhlédnout nové nastudování Romea a Julie v režii Martina Huby.
Nejznámější, leč zdaleka ne nejzdařilejší ze Shakespearových tragédií se tentokrát dočkala decentně aktualizované podoby s řadou nově řešených detailů ve výkladu postav i v domýšlení zlomových scén. Inscenaci přibližuje dnešku už rámcující úvodní a závěrečná scéna, při níž protagonisté posedávají u kavárenských stolečků. V úvodu se mezi nimi nečekaně strhne rvačka, na konci pak nepříliš otřesení pozůstalí z rodu Monteků i Kapuletů popíjejí kávu. Přitom dál setrvávají ve vzájemné nevraživosti a ani slova o tom, jak na hrob Romea a Julie nechají postavit náhrobky, nevyslovují s pokorou, nýbrž s hmatatelnou záští.
Pro dnešek charakteristická citová okoralost je patrná i leckde jinde, například v pojetí Juliina otce, tak jak ho hraje Bohumil Klepl. Starý Kapulet se k nepříčetnosti rozběsní, když Julie nechce přistoupit na sňatek s Parisem, ale její domnělé úmrtí zkousne velmi rychle - jako nepříjemnost, kterou je třeba co nejdříve zahladit.
Jedinečný výtvarný rámec představení tvoří prostředí Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Scénograf Jozef Ciller ponechal jako ústřední scénografický prvek autentickou zeď, nesoucí stopy věků a doplnil ji pouze několika detaily - kamennými kvádry, balkónem, k němuž vedou točité schody, břečťanem pnoucím se po zdech, zelenými keři. Skvěle aktualizované jsou kostýmy Milana Čorby. Vtipně se v nich snoubí současná postpunková móda s renesancí. Černé brýle namísto tradičních masek, kalhoty s kapsami zdobené řetězy či síťovaná trika se nijak netříští s historizujícím střihem dámských kostýmů.
S dneškem pochopitelně souzní také překlad Shakespearova textu od Martina Hilského. Snad ještě více než v jiných hrách se překladatel zarputile vyhýbá patosu či básnické vzletnosti, což je patrné především v dialozích ústřední milenecké dvojice včetně legendární balkónové scény.
Velkou oporou Hubovy inscenace je obsazení obou titulních postav mladými, zatím málo známými herci. Zuzana Vejvodová (alternuje ji Kateřina Čapková) už po několika úvodních reprízách dokáže z postavy Julie vykřesat velké bohatství poloh. Nejen obvyklou mladistvou rozechvělost, nýbrž také cit pro komický detail, a v druhé půli představení i tragickou zjitřenost na pokraji šílenství. Ladislav Hampl (alternovaný Jiřím Hájkem) s podmanivou přirozeností vládne slovem i pohybem, je stejně autentický v tvrdých soubojích jako při krkolomném šplhání na Juliin balkón. Jeho Romeo v sobě vedle citového vzplanutí od počátku nese stín smrti, tušení tragického předurčení.
Merkucio Filipa Čapky je plný napětí a výbušnosti. Žel, hlubší motivace Merkuciovy zběsilosti a vyzývavého chování i zřetelnější naznačení vztahu k Romeovi nám zůstávají naprosto utajeny. O to víc překvapí nápaditě interpretovaná postava Juliiny matky v podání elegantní Martiny Válkové a jejího možného vztahu k dceřině nápadníkovi Parisovi, kterého Tomáš Petřík dokázal samozřejmým gestem zbavit tradiční strnulosti. Pozornost publika poutá výrazně komediálně pojatá Chůva Emílie Vašáryové. Její part hraný ve slovenštině působí živočišně a jadrně, v některých momentech natolik razantně, že až válcuje ostatní spoluhráče. Jednu z nejzajímavějších postav vytvořil Hynek Chmelař coby mnich Vavřinec. Žádný důstojný kněz, nýbrž živoucí renesanční člověk, který touží po poznání - ne náhodou se s ním poprvé setkáváme, když se chystá provést pitvu lidského těla. Chmelař Vavřince obdařil přirozenou morální převahou i sympatickým nadhledem, s nímž dokáže blouznícímu Romeovi vlepit pohlavek nebo si také v klidu ubalit jointa.
Odhlédneme-li od vyčpělých break-dancových vsuvek kapuletovských a montekovských výrostků i od trochu toporného dívčího chóru v první půli představení, lze Hubovu inscenaci přijmout jako propracovanou podobu Romea a Julie, aktualizovanou bez provokací a "v mezích zákona", schopnou oslovit nejširší publikum.
William Shakespeare:
Romeo a Julie
Letní shakespearovské slavnosti 2004. Nejvyšší purkrabství Pražského hradu. Derniéra 12. září,
v Brně 7. srpna.