Dálniční známky mají platit déle a zároveň zdražit

Místo desetidenní dálniční známky čtrnáctidenní. A místo měsíční dvouměsíční.
Vláda má na stole návrh, podle něhož by se prodloužila platnost dvou krátkodobých dálničních kupónů. Motoristé by zároveň za známky zaplatili víc.
Řidič osobního auta dnes zaplatí za desetidenní známku 150 korun, cena čtrnáctidenní by měla být 200 korun. Měsíční nálepka vyjde na 250 korun, dvouměsíční by měla stát 300. U nákladních aut se mají ceny zvýšit o několik stokorun.
Ze statistiky Ministerstva financí vyplývá, že nejprodávanějšími dálničními známkami jsou právě desetidenní pro osobní automobily. Ke konci července se jich prodalo více než 1,3 miliónu. Celkově si motoristé koupili zhruba 3,1 miliónů známek všech kategorií.
Kabinet se prodloužením platnosti dvou dálničních kupónů začal zabývat včera, ale jednání přerušil a odložil na příští týden.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že s tímto návrhem přišel resort financí. "Důvodem je zvýšit atraktivitu těchto známek pro řidiče. Lidé jezdí na čtrnáctidenní dovolené, dvouměsíční kupón by zase pokryl období letních prázdnin," sdělilo Ministerstvo dopravy, podle něhož není hlavním cílem vybrat více peněz na stavbu a údržbu silnic.
"Očekává se výnos ve výši 2,3 miliardy korun, tedy o sto miliónů více než letos. Není to sice částka nevýznamná, z hlediska investic do dopravní infrastruktury však nepříliš zásadní," uvedlo ministerstvo.
Jaroslav Krauter, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury potvrdil, že sto miliónů korun není pro fond zásadní částka. "Nebyla by to příliš podstatná změna," řekl. Letošní rozpočet fondu je 44 miliard korun.
Za sto miliónů korun se nepostaví ani kilometr dálnice. Průměrná cena kilometrového úseku je mezi 300 a 350 milióny korun. Za více než dvě miliardy korun, které stát ročně vybere na známkách, se může postavit šest až sedm kilometrů dálnic.
Ministerstvo dopravy očekává, že stát více vydělá až po zavedení elektronického mýtného v roce 2006 pro těžká vozidla.
Ministerstvo odhaduje, že by tento způsob zpoplatnění dálnic a vybraných silnic I. třídy mohl státu přinést z počátku dvě až tři miliardy korun. Státní fond dopravní infrastruktury hovoří dokonce o dvojnásobku.
Provozovatelé těžkých nákladních aut přitom loni zaplatili za dálniční kupóny přibližně 900 miliónů korun, přičemž zpoplatněno bylo 712 kilometrů dálnic. Až začne fungovat mýtné, měla by nákladní auta a později i autobusy platit za průjezd tří tisíc kilometrů dálnic a silnic.
Dálniční známku si od roku 2006 budou kupovat jen majitelé osobních aut, na něž se mýtné nebude vztahovat. Podle Ministerstva dopravy je takový systém spravedlivější, protože víc platí ten, kdo víc jezdí a víc silnice ničí.
Sdružení Česmad-Bohemia, zastupující na dva tisíce dopravců, s mýtným nesouhlasí. Navrhuje, aby na stavbu a opravu silnic šlo více peněz ze spotřební daně pohonných hmot.

Výnosy z prodeje dálničních známek

[*] 2003
předpoklad: 1,7 miliardy
skutečnost: 2,058 miliardy

[*] 2004
předpoklad: 2,2 miliardy
stav k 15. září: 2,149 miliardy

[*] 2005
předpoklad: 2,3 miliardy

Zdroj: SFDI