Šance
Na Opernringu, hned naproti majestátní budovy vídeňské opery, sídlí ve čtvrtém patře nenápadná agentura. Má pouhých dvaadvacet pracovníků, ale její význam není zanedbatelný. "Naším úkolem je podpořit příchod zahraničních investorů a obchodníků, tedy i českých. Právě z jejich strany zaznamenáváme značný zájem o informace, měsíčně máme přes pět desítek konkrétních poptávek," říká mladá a sympatická Birgit Braunwiser, vedoucí odboru střední a východní Evropy státní Austrian Business Agency.
"Vidíme, jak poptávka po informacích nadále roste. Nerozpakujeme se proto zajet třeba do Brna a poskytnout je zájemci na místě," dodává Braunwiser s tím, že nehledě na některé číhající obtíže, například vysoké náklady při zakládání poboček, je Rakousko z hlediska daní a odpočtů atraktivnější než například Německo.
Dotazy je zavaleno také obchodní oddělení českého velvyslanectví ve Vídni. "Za rok se na nás obrátí okolo tisícovky firem a jejich počet stále roste," tvrdí Pavel Hořák, obchodní rada. Nejčastěji čeští podnikatelé hledají obchodní partnery. "Často máme dojem, že tak české firmy činí bez náležité marketinkové přípravy a obchodní případ začínají oslovením potenciálního partnera. Mnohdy ani není jasná strategie, zda hledají odběratele, nebo vlastně zástupce, importéra pro rakouský trh," upozorňuje Hořák.
Hlad po informacích o rakouském trhu potvrzují i hospodářské komory. "Každoročně pořádáme mezi členskými i nečlenskými firmami anketu a jedna z otázek je: o které země má firma zájem pro navázání kontaktů. Ve všech ročnících se Rakousko umístilo mezi prvními třemi zeměmi," dělí se o zkušenosti Petr Bajer, ředitel Okresní hospodářské komory Brno.
Mají české firmy šanci prosadit se na konkurencí nabitém rakouském trhu, kde se setkává drtivá většina významných světových aktérů? "Konkurence je tady skutečně velmi ostrá. Nicméně podmínky přístupu na rakouský trh jsou poměrně liberální. Lze tedy učinit obecný závěr: ano, pro české podniky existují dobré možnosti uplatnění," míní Pavel Hořák z českého velvyslanectví ve Vídni.
Hlavními obchodními artikly, tvořícími téměř čtyřicet procent obchodu s Rakouskem, jsou již tradičně strojírenské produkty a dopravní technika včetně aut Škoda. "Škoda Fabia se v roce 2003 stala dokonce třetím nejprodávanějším rakouským modelem. Navíc Rakousko představuje jak pro české subdodavatele automobilových komponent, tak i finální výrobce automobilů důležitý exportní trh," říká Michael Angerer, obchodní rada rakouského velvyslanectví v Praze.
Celkově sedmdesát procent vývozu představují hotové a průmyslové výrobky - stroje, zařízení, automobily, elektropřístroje, i když ve zbožové skladbě se objevují položky surovinového charakteru, jako uhlí, koks, stavební materiály, železo a ocel a výrobky z nich.
Velmi dynamicky se v posledním období rozvíjí obchod se zemědělskými produkty, potravinami a nápoji. "Tento sektor byl až do vstupu ČR do Evropské unie značně chráněn, a tak je jen logické, že se nyní prosazuje. Rakouské stravovací návyky jsou velice podobné českým; ostatně tradiční českou kuchyni naleznete spíše ve Vídni než v Praze," připomíná rada Hořák.
Jeho slova potvrzují příklady podepsaných či rozjednaných kontraktů výrobců mléka a vepřového masa a snaha některých cukrovarů. "Počítáme s dalším zvýšením vývozu, zejména v pohraničí," tvrdí David Novák z odbytového družstva Mlecoop. Na rakouský trh míří s pikantními olomouckými tvarůžky i společnost A. W. a díky obchodním řetězcům tam již dodává svou produkci například mlékárna Kunín, jeden z mála českých exportérů hotových mléčných výrobků.
U jižních sousedů chce prorazit také společnost Delta Pekárny s čerstvými rohlíky a chlebem. "Nyní exportuje seskupení desetinu výrobků, zejména jde o zamražené a trvanlivé pečivo," říká Jaroslav Pařík, spolumajitel podniku. Vůči konkurenci se čeští rolníci a výrobci potravin prosazují především nižšími cenami.
"Potravinářství je oblast, kde se české firmy skutečně mohou uplatnit," potvrzuje příležitosti také Birgit Braunwiser. "Šance vidím i v oblasti služeb, reklamy, informačních technologií či biotechnologie," dodává optimisticky.
V oblasti biotechnologií a IT zaznamenává Rakousko v posledních letech opravdový boom, který podporují i dotace vlády. Jen letos má být na výzkum a vývoj vyčleněno 5,27 miliardy eur, což je mnohem více, než kolik věnuje většina zemí EU. (Rakousko poskytuje na vědu a výzkum 2,97 % HDP, průměr EU je pouhých 1,93% HDP, přičemž vláda plánuje do roku 2010 zvýšit podíl na tři procenta.) Již nyní je po zemi rozeseto přes 2800 technologických center.
Rakousko je už tradičně zemí spíše malých a středních firem. "V tom vidím příležitost pro české podnikatele k navázání kooperací," hodnotí situaci Tomáš Prchal, ředitel hospodářské komory Jihlava.
Že se tyto kooperace začínají rodit, potvrzuje i šéf brněnské hospodářské komory Bajer: "Je vidět, že převážně malé a střední české firmy mají zájem o své nejbližší sousedy. Nahrávají tomu hlavně jazykové možnosti a úspora dopravních nákladů. Lepší znalost místních poměrů také jednoznačně pomáhá při osobních jednáních. Kdo neumí obchodovat se svými nejbližšími sousedy, neměl by se vrhat do vzdálených koutů světa mezi naprosto odlišné kultury".
Podle ředitele Prchala mají nejvíce příležitostí české firmy výrobního charakteru. "Rakouský trh je ovšem nasycený stejně jako všude v Evropě a prorazit na něj bez spolupráce s rakouským podnikem je těžké," dodává. Zároveň je podle něj stále nepřehlédnutelné, že produktivita práce většiny rakouských firem je vyšší než v Česku.
[*]
Jak vypadá ekonomika Rakouska
Na Opernringu, hned naproti majestátní budovy vídeňské opery, sídlí ve čtvrtém patře nenápadná agentura. Má pouhých dvaadvacet pracovníků, ale její význam není zanedbatelný. "Naším úkolem je podpořit příchod zahraničních investorů a obchodníků, tedy i českých. Právě z jejich strany zaznamenáváme značný zájem o informace, měsíčně máme přes pět desítek konkrétních poptávek," říká mladá a sympatická Birgit Braunwiser, vedoucí odboru střední a východní Evropy státní Austrian Business Agency.
"Vidíme, jak poptávka po informacích nadále roste. Nerozpakujeme se proto zajet třeba do Brna a poskytnout je zájemci na místě," dodává Braunwiser s tím, že nehledě na některé číhající obtíže, například vysoké náklady při zakládání poboček, je Rakousko z hlediska daní a odpočtů atraktivnější než například Německo.
Dotazy je zavaleno také obchodní oddělení českého velvyslanectví ve Vídni. "Za rok se na nás obrátí okolo tisícovky firem a jejich počet stále roste," tvrdí Pavel Hořák, obchodní rada. Nejčastěji čeští podnikatelé hledají obchodní partnery. "Často máme dojem, že tak české firmy činí bez náležité marketinkové přípravy a obchodní případ začínají oslovením potenciálního partnera. Mnohdy ani není jasná strategie, zda hledají odběratele, nebo vlastně zástupce, importéra pro rakouský trh," upozorňuje Hořák.
Hlad po informacích o rakouském trhu potvrzují i hospodářské komory. "Každoročně pořádáme mezi členskými i nečlenskými firmami anketu a jedna z otázek je: o které země má firma zájem pro navázání kontaktů. Ve všech ročnících se Rakousko umístilo mezi prvními třemi zeměmi," dělí se o zkušenosti Petr Bajer, ředitel Okresní hospodářské komory Brno.
Mají české firmy šanci prosadit se na konkurencí nabitém rakouském trhu, kde se setkává drtivá většina významných světových aktérů? "Konkurence je tady skutečně velmi ostrá. Nicméně podmínky přístupu na rakouský trh jsou poměrně liberální. Lze tedy učinit obecný závěr: ano, pro české podniky existují dobré možnosti uplatnění," míní Pavel Hořák z českého velvyslanectví ve Vídni.
Hlavními obchodními artikly, tvořícími téměř čtyřicet procent obchodu s Rakouskem, jsou již tradičně strojírenské produkty a dopravní technika včetně aut Škoda. "Škoda Fabia se v roce 2003 stala dokonce třetím nejprodávanějším rakouským modelem. Navíc Rakousko představuje jak pro české subdodavatele automobilových komponent, tak i finální výrobce automobilů důležitý exportní trh," říká Michael Angerer, obchodní rada rakouského velvyslanectví v Praze.
Celkově sedmdesát procent vývozu představují hotové a průmyslové výrobky - stroje, zařízení, automobily, elektropřístroje, i když ve zbožové skladbě se objevují položky surovinového charakteru, jako uhlí, koks, stavební materiály, železo a ocel a výrobky z nich.
Velmi dynamicky se v posledním období rozvíjí obchod se zemědělskými produkty, potravinami a nápoji. "Tento sektor byl až do vstupu ČR do Evropské unie značně chráněn, a tak je jen logické, že se nyní prosazuje. Rakouské stravovací návyky jsou velice podobné českým; ostatně tradiční českou kuchyni naleznete spíše ve Vídni než v Praze," připomíná rada Hořák.
Jeho slova potvrzují příklady podepsaných či rozjednaných kontraktů výrobců mléka a vepřového masa a snaha některých cukrovarů. "Počítáme s dalším zvýšením vývozu, zejména v pohraničí," tvrdí David Novák z odbytového družstva Mlecoop. Na rakouský trh míří s pikantními olomouckými tvarůžky i společnost A. W. a díky obchodním řetězcům tam již dodává svou produkci například mlékárna Kunín, jeden z mála českých exportérů hotových mléčných výrobků.
U jižních sousedů chce prorazit také společnost Delta Pekárny s čerstvými rohlíky a chlebem. "Nyní exportuje seskupení desetinu výrobků, zejména jde o zamražené a trvanlivé pečivo," říká Jaroslav Pařík, spolumajitel podniku. Vůči konkurenci se čeští rolníci a výrobci potravin prosazují především nižšími cenami.
"Potravinářství je oblast, kde se české firmy skutečně mohou uplatnit," potvrzuje příležitosti také Birgit Braunwiser. "Šance vidím i v oblasti služeb, reklamy, informačních technologií či biotechnologie," dodává optimisticky.
V oblasti biotechnologií a IT zaznamenává Rakousko v posledních letech opravdový boom, který podporují i dotace vlády. Jen letos má být na výzkum a vývoj vyčleněno 5,27 miliardy eur, což je mnohem více, než kolik věnuje většina zemí EU. (Rakousko poskytuje na vědu a výzkum 2,97 % HDP, průměr EU je pouhých 1,93% HDP, přičemž vláda plánuje do roku 2010 zvýšit podíl na tři procenta.) Již nyní je po zemi rozeseto přes 2800 technologických center.
Rakousko je už tradičně zemí spíše malých a středních firem. "V tom vidím příležitost pro české podnikatele k navázání kooperací," hodnotí situaci Tomáš Prchal, ředitel hospodářské komory Jihlava.
Že se tyto kooperace začínají rodit, potvrzuje i šéf brněnské hospodářské komory Bajer: "Je vidět, že převážně malé a střední české firmy mají zájem o své nejbližší sousedy. Nahrávají tomu hlavně jazykové možnosti a úspora dopravních nákladů. Lepší znalost místních poměrů také jednoznačně pomáhá při osobních jednáních. Kdo neumí obchodovat se svými nejbližšími sousedy, neměl by se vrhat do vzdálených koutů světa mezi naprosto odlišné kultury".
Podle ředitele Prchala mají nejvíce příležitostí české firmy výrobního charakteru. "Rakouský trh je ovšem nasycený stejně jako všude v Evropě a prorazit na něj bez spolupráce s rakouským podnikem je těžké," dodává. Zároveň je podle něj stále nepřehlédnutelné, že produktivita práce většiny rakouských firem je vyšší než v Česku.
[*]
Jak vypadá ekonomika Rakouska
