O českém exportu do Rakouska, příležitostech a úskalích tohoto trhu i o možnostech, které se otevřely naším vstupem do EU, jsme hovořili s ředitelkou CzechTrade, Jitkou Hanzlíčkovou.


hn: Nakolik je pro nás Rakousko významným obchodním partnerem?
Přestože českému zahraničnímu obchodu jednoznačně dominuje Německo, Rakousko je dlouhodobě třetím nejvýznamnějším vývozním trhem. Podíl Rakouska na celkových vývozech Česka se zvýšil nad šest procent, zatímco dovozy z Rakouska zaujímají čtyři procenta celkových dovozů. Co je tedy důležité, že u Rakouska růst našeho vývozu dlouhodobě předstihuje růst dovozu. Podobný význam má v zahraničním obchodě Česko pro Rakousko: s podílem přibližně 3,2 procenta obsazujeme 8. místo na obratu zahraničního obchodu Rakouska stejně jako u jeho vývozu. V žebříčku dovozců do Rakouska stojíme na 6. místě před Maďarskem a za Švýcarskem či USA.


hn: Můžete již nyní říci, jak se na vzájemném obchodu odrazil vstup Česka do unie?
Dynamika vzájemného obchodu je v letošním roce, zejména po vstupu do Evropské unie, velmi výrazná. Je odrazem uvolnění zbytku obchodních omezení, která se týkala zejména obchodu s potravinami a zemědělskými komoditami. Výrazně posílily přeshraniční dodávky rychloobrátkového zboží. Zatímco v roce 1999 přebytek obchodu s Rakouskem dosáhl 3,75 miliardy korun, v roce 2003 to bylo již 23,85 miliardy korun. Vývoj obchodu od počátku roku a vstup ČR do unie naznačují, že by letošní výsledek mohl být o dvě až tři miliardy lepší.


hn: Co se tedy do Rakouska nejvíce vyváží?
Stěžejní část našeho vývozu, stejně jako do jiných významných exportních teritorií, tvoří osobní automobily a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče. Skupina strojů a dopravních prostředků se podílí na našem exportu více než 45 procenty. Důležitá je i skupina tržních výrobků. Tyto dvě skupiny společně tvoří více než dvě třetiny českého exportu. Znamená to, že se nám daří na vysoce konkurenční rakouský trh prosazovat výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Podíl vyvážených surovin dnes již nepřekračuje deset procent. Daří se vyvážet také nábytek, dále textilní příze a tkaniny, roste i podíl potravin a nápojů. Příkladem je Mlékárna Kunín, česká piva Budvar, Starobrno, Plzeňský Prazdroj a dále například likér Becherovka. Jsme ale přesvědčeni, že příležitosti pro vývoz jsou i v řadě dalších oborů a cestu k nim se bude samozřejmě snažit otevřít i CzechTrade.


hn: Kde vidíte největší příležitosti k uplatnění českých firem?
V současné době můžeme při vytipovávání perspektivních oborů vycházet ze stávající struktury našeho vývozu a z poptávek, které dostáváme od rakouských firem. Vedle tradičních strojírenských a automobilových oborů bych ráda vyzdvihla segment IT, telekomunikace, uvolnění vývozu potravin a nápojů, environmentální technologie. Všemi těmito obory se prolínají příležitosti plynoucí z outsourcingu. Samostatnou kapitolou je možnost účasti ve veřejných zakázkách, kterou jsme získali vstupem do Evropské unie.


hn: Můžete jmenovat konkrétní firmy, které mají zájem o rakouský trh?
Z našich zkušeností víme, že se o rakouský trh zajímá například Tescoma Zlín, pražská firma 2N Telekomunikace, pardubická Herbacos-bofarma, s. r. o., či jablonecká divize společnosti TEDOM, která uvažuje o vstupu na trh se svými autobusy na plynový pohon. V souvislosti se vstupem do Evropské unie ještě více narůstá aktivita potravinářských firem. Velmi úspěšným příkladem je mlékárna Kunín, která vstoupila do rakouského obchodního řetězce Aldi.


hn: Zmínila jste veřejné zakázky. Jak se do nich mohou české firmy nejsnáze zapojit?
Analytické zpracovávání informací o veřejných zakázkách vyhlašovaných zejména Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropskou unií pod programy PHARE, TACIS, OBNOVA, CARDS, ISPA a SAPARD, ústředím NATO, OSN a vládními resp. správními orgány a organizacemi různých zemí, je jednou z důležitých činností CzechTrade. Klientům poskytujeme kontinuálně udržovaný aktuální přehled o možnostech účasti v různých stupních výběrových řízení prostřednictvím on-line databáze projektů a tendrů.
Abychom českým firmám usnadnili orientaci, vydali jsme ve spolupráci se Skupinou expertů Českého komitétu pro vědecké řízení Průvodce veřejnými zakázkami v Evropské unii. Publikace provádí všemi nezbytnými administrativními, legislativními a technickými otázkami, které je potřeba udělat pro úspěšné získání a realizaci veřejné zakázky. Je návodem, jak vše v adekvátním sledu časového a věcně zpracovaného harmonogramu zvládnout.
Veřejný sektor v Rakousku představují spolkové a zemské vlády, okresní úřady, obce, státní podniky, sociální pojišťovny, státní dráhy, školy a další instituce. Veřejných zakázek je vyhlašováno velké množství. Úspěšní dodavatelé se zapisují do rejstříku. Veřejné tendry jsou pravidelně publikovány také v úředních listech, novinách, odborném tisku a na internetu. Mezi nejčastější vypisovatele patří Spolkové ministerstvo hospodářství a práce, ministerstva dopravy, inovací a technologií, úřady zemských vlád či Hospodářská komora Rakouska.
Přehled tendrů a veřejných soutěží vydává každý týden také deník Wiener Zeitung. Jde o jednu z významných možností rozšíření okruhu zákazníků pro české podniky v Rakousku a získání objednávky od solidního a solventního objednatele. Konkurence v tomto segmentu je ale velká. Není bez zajímavosti, že právě rakouské podniky patří ve výběrových řízeních doma i v zahraničí k nejúspěšnějším.


hn: Z Rakouska bychom si tedy mohli vzít příklad.
Myslím, že pozitivním příkladem je export. Přestože celková výkonnost rakouské ekonomiky ve druhém čtvrtletí roku s růstem pouhých 0,7 procenta HDP zaostávala za průměrem unie, export byl jednoznačným tahounem hospodářského růstu, zejména v nejdynamičtěji se vyvíjející skupině strojů a dopravních zařízení, u něhož se naděje vkládají i do rozšíření EU.
Společnými cíli naší i rakouské strategie rozvoje exportu je stabilnější základna exportujících, aktivních firem a větší zaměření na země mimo Evropskou unii.
Rakousko plánuje zvýšit počet exportérů z dnešních 19 tisíc (pět procent všech podniků v Rakousku) na 30 tisíc firem v roce 2007. V České republice je dnes více než 37 tisíc vývozců, z toho ale jen přibližně 190 firem realizuje přes polovinu exportu. Potřebujeme tedy vyrovnanější pole, více inovativně orientovaných rostoucích firem. Společnou orientací českého i rakouského exportu jsou tedy třetí země. Ambiciózním plánem Rakouska je zvýšit podíl exportu do zámoří ze stávajících přibližně pěti procent na 20 procent a do roku 2007 pak zvýšit hodnotu vývozu dokonce nad 100 miliard eur.