Česko si sice před vstupem do EU vymohlo 2,63 miliardy eur z evropských fondů, pro firmy, obce či města by však miliónová pomoc z Bruselu mohla v důsledku znamenat zadlužení.
Ani půl roku poté, co lze peníze z fondů čerpat, totiž neexistuje záruka, že pravidla, která pro vyplácení peněz nastavila jednotlivá ministerstva, odpovídají přesně nárokům bruselských úředníků.
Audit, který má říci, zda jsou přijaté projekty postaveny správně a zda je správná i kontrola, jak s přidělenými penězi nakládat, bude hotov až v listopadu. Bez něj existuje vysoké riziko, že se peníze ze strukturálních fondů a z fondu kohezního nakonec budou vracet.
Zavřené kohoutky Phare
Snadno se může stát totéž co s penězi z fondu Phare. Brusel v létě jejich příliv zastavil, protože Česko podle euroúředníků neplnilo pravidla, k nimž se zavázalo. "Kohoutky" se dodnes neotevřely a desítky projektů stojí, protože obcím chybějí peníze.
Někteří žadatelé o pomoc ze strukturálních fondů se proto raději jistí. Unijní peníze se totiž vyplácejí až zpětně, na vlastní stavbu si firma nebo obec musí nejprve půjčit.
"Rádi bychom získali 350 miliónů korun na rekonstrukci kanalizace v Králově Dvoře a v Berouně," uvádí jeden z příkladů středočeský hejtman Petr Bendl. "Raději se s bruselskými úředníky domlouváme přímo, zda projekt vyhovuje podmínkám EU. Pokud by za několik let platbu zakázali, byl by to obrovský problém," dodává.
Audit má dát jistotu
Audit podmínek pro evropské projekty si Ministerstvo financí objednalo u renomované poradenské firmy PricewaterhouseCoopers.
"Brusel to po nás nechtěl, jde o naši iniciativu. Chceme se ujistit, že jednou nebudeme muset peníze do Bruselu vracet," uvedl mluvčí resortu Marek Zeman.
Přestože audit není hotov, úřady už žádosti o europeníze dávno přijímají. Ze statistik jednotlivých resortů vyplývá, že jen do konce září přišlo na 2800 projektů.
Pokud audit chyby odhalí, budou se projekty nejspíš muset přepisovat. Dát dohromady projekt, s nímž může člověk požádat o peníze z evropských fondů, je přitom velmi drahé a časově náročné. Malé obce se zhusta obracejí na specializované firmy, které si za pomoc účtují nemalé provize: u projektu v hodnotě třiceti miliónů korun činí zhruba pět procent.
Břetislav Grégr, ředitel odboru strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu, soudí, že možným úpravám podaných projektů se nelze ubránit.
"Pro všechny je to nová zkušenost a případné změny - to jsou takové porodní bolesti, které je třeba odchytat. I když uznávám, že žadatelům to může ztížit orientaci, jak vlastně žádosti psát," míní Grégr.
Lidé, kteří mají o evropské peníze zájem, tvrdí, že orientovat se v podmínkách stanovených ministerstvy je složité už teď. Tomu odpovídá i fakt, že v drtivé většině podaných projektů byly chyby a úřady je musely vrátit.
Agenda, str. 2
