Živnostenský list přijde stále na tisíc korun

V prvním díle našeho seriálu se zaměříme na podnikání fyzických osob (občanů České republiky). Fyzické osoby u nás zdaleka nejčastěji podnikají na základě živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.
Některé podnikatelské činnosti lze provozovat pouze na základě zvláštních oprávnění či licencí. Takové podnikání se pak řídí speciálními zákony a nespadá pod živnostenský zákon (například činnost tzv. svobodných povolání - advokáti, notáři, architekti, lékaři, lékárníci, daňoví poradci a auditoři a podobně). V zemědělství může fyzická osoba podnikat, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění, a je zapsána do evidence vedené příslušným obecním úřadem.
Podnikat na základě živnostenského oprávnění mohou osoby a) starší 18 let, b) způsobilé k právním úkonům, c) bezúhonné (tedy takové, které nebyly pravomocně odsouzeny za závažnější trestnou činnost nebo za trestnou činnost související s předmětem podnikání), d) které nemají nedoplatky na daních a na sociálním pojištění (tato podmínka platí pouze pro ty osoby, které na území České republiky již podnikají či podnikaly). Pokud chce podnikatel provozovat jinou než volnou živnost, musí zpravidla splňovat i další odborné podmínky, které jsou pro provozování dané živnosti předepsány. Jestliže podnikatel nemá sám požadované odborné předpoklady, může živnost provozovat prostřednictvím tzv. odpovědného zástupce.

Druhy živností

Jednotlivé živnosti jsou rozděleny do několika kategorií: a) koncesované, které obsahují činnosti, na jejichž řádném provozování má stát zvláštní zájem nebo které vyžadují velmi specializované odborné znalosti (například podnikání v oblasti zbraní, výbušnin, směnárenská činnost, taxislužba a podobně), b) živnosti ohlašovací, které se dále dělí na živnosti vázané a řemeslné, které mohou provozovat pouze osoby s praxí nebo vzděláním v příslušném oboru (např. autoškoly, cestovní agentury, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady či tesařství, kovářství, hostinská činnost), a na volné živnosti, které nevyžadují zvláštní odbornou způsobilost.
Koncesované, vázané a řemeslné živnosti jsou vymezeny v přílohách živnostenského zákona; volné živnosti jsou vymezeny ve vládním nařízení č. 140/2000 Sb. Tomuto vymezení musí odpovídat název živnosti, kterou bude podnikatel provozovat. Živnostenské listy a koncesní listiny vydávají a státní správu v oblasti živnostenského podnikání vykonávají živnostenské úřady. Ohlášení živností a žádosti o koncesi se podávají písemně na formulářích, které jsou na těchto úřadech nebo i na internetu volně k dispozici. Ohlášení či žádost musí být doložena doklady, které osvědčují splnění stanovených podmínek pro jednotlivé živnosti (tedy zejména výpis z rejstříku trestů, doklady o odborné způsobilosti, jako například vysvědčení, výuční listy, doklady o praxi, právní titul k místu podnikání - například nájemní smlouva a výpis z katastru nemovitostí).
Správní poplatek činí za každou ohlašovací živnost 1000 korun a za každou koncesovanou živnost 2000 korun. Po splnění všech podmínek je živnostenský úřad povinen vydat novému podnikateli do 15 dnů živnostenský list (o udělení koncese má rozhodnout do šedesáti dnů). Podnikatel je povinen dodržovat při svém podnikání povinnosti stanovené živnostenským zákonem a dalšími právními předpisy, kterými se oblast podnikání řídí.

Od úřadu k úřadu

Další kroky by z živnostenského úřadu měly směřovat na úřad finanční. Pokud tak již začínající podnikatel neučinil z jiných důvodů dříve, je povinen se do třiceti dnů registrovat k dani z příjmů, případně i k dalším daním (daň z přidané hodnoty, silniční daň atd.).
K daňové registraci podnikatel musí finančnímu úřadu předložit originály živnostenských listů a smlouvu o běžném účtu. Podnikatel je dále povinen do osmi dnů oznámit zahájení podnikání orgánům správy sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně a začít platit zálohy na pojistné. Těmto institucím opět musí předložit originál živnostenského listu či jiného podnikatelského oprávnění.

Obchodní rejstřík

Podnikatel fyzická osoba se nemusí (ale může) zapsat do obchodního rejstříku. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku by vznikla až v případě překročení určité hranice příjmů (120 miliónů korun). Podnikatel fyzická osoba činí právní úkony pod svým jménem a příjmením. Může používat vedle svého jména a příjmení odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že tento dodatek nepůsobí klamavě a jeho užívání není v rozporu s právními předpisy ani dobrými mravy soutěže.
Založení podnikatelského účtu ani pořízení razítka žádný právní předpis podnikateli neukládá, nicméně s ohledem na zavedené zvyklosti lze toto doporučit.
Povinnost vést podvojné účetnictví podnikateli vznikne, až pokud splní kritéria stanovená zákonem o účetnictví či pokud se nechá zapsat do obchodního rejstříku. Autoři jsou advokáti firmy
bnt - pravda & partner

Podnikání fyzických osob

Kdo může podnikat na základě živnostenského oprávnění
Osoby starší 18 let, způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a které nemají nedoplatky na daních a sociálním pojištění
Pokud chce podnikatel provozovat jinou než volnou živnost, musí zpravidla splňovat i další odborné podmínky, které jsou pro provozování dané živnosti předepsány.
Druhy živnostenského oprávnění
Koncesované živnosti - ty, na jejichž řádném provozování má stát zvláštní zájem nebo které vyžadují velmi specializované odborné znalosti (například podnikání v oblasti zbraní, výbušnin, směnárenská činnost, taxislužba)
Ohlašovací živnosti - dále se rozdělují na živnosti vázané, řemeslné a volné. Vázané a řemeslné činnosti mohou provozovat pouze osoby s praxí nebo vzděláním v příslušném oboru. Volné živnosti nevyžadují zvláštní odbornou způsobilost.
Zdroj: autoři