Víceletá gymnázia se bojí o nové studenty
Dostat se na šestileté Česko-italské gymnázium v Praze bylo obtížné i pro nejnadanější školáky: ani jedničkářům se tu neodpouštěly těžké přijímací zkoušky.
Letos poprvé - za třináct let existence školy - se profesorský sbor chystá přijímat žáky do průměru 1,5 bez zkoušek. "Vlastně nemáme mnoho jiných možností. Pokud bychom zachovali přísné podmínky, rodiče se budou bát dát přihlášku k nám. Kdyby dítě zkoušky neudělalo, zůstalo by totiž na základní škole. Druhou možnost už nový zákon nedává," říká ředitelka gymnázia Vlasta Kubátová. Podobné zásadní změny narychlo chystají i další výběrové školy. Teprve před pár dny totiž dostaly z ministerstva školství vyhlášku vykládající příslušnou pasáž školského zákona, z níž vyčetly, že takzvané druhé kolo přijímacího řízení nemohou víceletá gymnázia vypisovat.
Rána do vazu
"Zákon hovoří jasně. Děti si mohou podat přihlášku jen na jedno šestileté nebo osmileté gymnázium," potvrdil Martin Flígl z legislativního odboru ministerstva školství. Protože se na tyto školy hlásí žáci z pátých, respektive sedmých tříd, je podle něj jasné, že dvě kola nejsou potřeba: jinam než na víceletá gymnázia se totiž děti v tomto věku hlásit nemohou.
Na většině škol však vyhlášku považují za další ránu do vazu víceletých gymnázií. Jejich existence byla vážně ohrožena před čtyřmi roky, kdy je tehdejší ministr školství Eduard Zeman chtěl zrušit. A to proto, že ze základních škol odsávají nejlepší žáky. "Zbude průměr, kterému chybí tahouni; ti, co by slabší děti motivovali," říkal Zeman. "Není dobré děti segregovat v takto útlém věku." Návrh tehdy kvůli odporu rodičů i části školské veřejnosti padl.
"Nový zákon může mít ale podobně devastační účinky," soudí brněnský ředitel dalšího víceletého gymnázia. Nepřál si uvést do novin jméno, aby svou školu nepoškodil. "Už teď nás přinutil změkčit podmínky přijetí. Tím pádem se k nám dostanou i méně schopné děti. Ty se tu budou buďto trápit, anebo budeme muset slevit my."
Jednou a dost
Jediné kolo přijímacího řízení bude mít nejhorší dopad na ty školy, které mají největší renomé a dosud si vybíraly elitu.
"Učit se ve dvou jazycích je opravdu těžké. Proto je nutné děti vybrat tak, aby školu zvládly," vysvětluje ředitelka Česko-italského gymnázia Kubátová. "Jenže pokud jste rodič, máte talentované dítě a před sebou jedinou šanci dostat jej ze základní školy, raději sáhnete po gymnáziu, kam má dítě větší šance se dostat. A tak mě letos kantoři přiměli slevit z požadavků u přijímaček - jinak by nám mohly zůstat třídy poloprázdné." Gymnázium otevírá dvě třídy pro čtyřicet dětí. Přihlášených bylo vždy zhruba o dvě stě procent víc, než mohla škola přijmout. Zkoušky se nikomu neodpouštěly. Letos bude hlavní podmínkou absence trojek z matematiky, českého jazyka a anglického jazyka na vysvědčení.
Jiné školy zvažují, že zkoušky zruší a vyberou žáky jen během ústních pohovorů. Všude se shodují, že pozdě rozeslaná vyhláška je hrubostí vůči rodičům a dětem. Ti musí totiž přihlášky odeslat nejpozději do konce února. "Nejde přeci měnit pravidla za pochodu. Už dávno jsme zveřejnili podmínky přijetí, a teď se to mění. Jsme za lháře," podotýká Miroslava Knobová, ředitelka Soukromého šestiletého gymnázia v Ostravě.
Kromě úvah, jak přijímací řízení postavit, trápí ředitele víceletých gymnázií ještě to, jak naložit s žáky, kteří ke zkouškám kvůli nemoci nepřijdou. Zákon ukládá uspořádat pro řádně omluvené děti dodatečné zkoušky. "Pokud by se nám písemně omluvilo ze zkoušek třeba pět dětí, jsme povinni držet pro ně pět míst," podotýká ředitelka Kubátová. Jenže pokud tito žáci u testů propadnou, škola už nebude mít možnost vzít někoho jiného, a čtvrtina třídy zůstane neobsazená.
