Struktura pracovních míst se poslední léta výrazně mění

Na přelomu tisíciletí vzrostla rychlým tempem v České republice nezaměstnanost. Impuls k tomu dala hospodářská krize 1997 a 1998, která přinutila v zápětí provádět v hospodářství zásadní strukturální změny. Současně s tím došlo k omezování počtu pracovních příležitostí. Situaci silně ovlivnil zahraniční kapitál, který na jedné straně vytvářel nová pracovní místa, ale na druhé tlačil na efektivnější výrobu s nižším počtem zaměstnanců.
Mezi roky 1996 až 2004 ubylo v celé ekonomice zhruba 250 tisíc pracovních příležitostí. Přitom v primární a sekundární sféře ekonomiky to bylo celkem 320 tisíc. Znamená to, že terciární sféra, tj. služby, byla schopna zaměstnat za uvedené období 70 tisíc dalších pracovníků.
Nejvíce se relativně na úbytku pracovních míst podílelo zemědělství a lesnictví, kde v uvedeném období ubyla třetina - 110 tisíc pracovníků. V průmyslu to bylo zhruba 150 tisíc pracovníků. Počet pracovních příležitostí se tam snížil celkově o desetinu. V rámci průmyslu však došlo k mimořádně velkým posunům nebo přesunům v rámci odvětví. Ve stavebnictví ubylo zhruba 60 tisíc pracovních míst.
Ve službách se na přírůstku pracovních míst o 80 tisíc ve sledovaném období nejvíce podílelo pohostinství a ubytování s nárůstem 30 tisíc míst, veřejná správa a obrana s nárůstem 20 tisíc pracovních příležitostí a zdravotnictví rovněž s 20 tisíci. V ostatních odvětvích služeb docházelo k úbytku - především ve školství, v jiných úsecích služeb k růstu.

Vývoj počtu pracovních míst v ČR

(počet pracovníků v národním hospodářství v tisících)