Předseda lidovců Miroslav Kalousek vyzval premiéra Stanislava Grosse, aby odstoupil, poprvé v polovině února. Dodal, že osoba premiéra je jedinou překážkou, aby dále pokračoval jinak slibný koaliční projekt se sociálními demokraty. Kalouskovi vadilo, že Gross nemá úplně jasný původ svého majetku.
Včerejší programová konference KDU-ČSL skončila stejně. Koalice může pokračovat, pokud sociální demokraté nahradí Grosse na místě premiéra někým jiným.
Kalousek tím prokazuje pozoruhodně konzistentní postoj, protože za šest týdnů proběhla celá řada jednání a politických událostí.
Gross nejdříve jménem sociálních demokratů odmítl Kalouskův návrh tzv. Postní dohody, která vyžadovala po premiérovi omluvu za chování v majetkových aférách a zároveň slib, že jeho žena nebude podnikat. Gross přitom dramatickým tónem vyzval lidovecké ministry, aby podali demisi.
Brzy poté se znesvářené strany opět sešly. Lidovci předložili pro Grosse přijatelnější znění dohody, kterou premiér splnil, a omluvil se veřejnosti za své majetkové aféry v televizním zpravodajství. Když média upozornila na nesrovnalosti v majetkových poměrech Kalouska, ten odstoupil ze své funkce ve sněmovně.
Grossův postoj pak podpořil ústřední výkonný výbor strany, Kalouskův postup zase schválila celostátní konference. O minulém víkendu byl Stanislav Gross dokonce potvrzen na místě předsedy strany. Sociálnědemokratičtí kolegové tím zároveň potvrdili, že by měl dále vést vládu. Přesto Kalousek trvá na svém a po několika taktických obratech, kdy svou rétoriku zmírní, anebo naopak vyostří, se vždy vrací ke svému původnímu stanovisku.
Jeho chování může mít trojí výklad. První variantou je osobní rivalita obou politiků, která může skončit jen tím, že jeden z nich z vládní koalice odejde. Takovému vysvětlení dávají přednost politici, kteří Grosse a Kalouska znají.
Druhou možností je domněnka, podle níž Kalousek přestřelil, když se distancoval od Grossových afér. K tvrdé kritice ho donutilo převládající mínění ve straně. Straníci si přitom neuvědomili, kam může tato cesta jejich předsedu i celou stranu zavést. Kalousek se mohl dostat do neřešitelné situace, kdy sice může stranu v koalici udržet, ale pouze za to, že ztratí svou politickou tvář tolerancí Grosse.
Třetí alternativou je možnost, že se v Česku mění dlouhodobá rovnováha na politické scéně. Blízkost lidovců a sociálních demokratů, která se v programových záležitostech poprvé projevila už v polovině devadesátých let, se pomalu vyčerpává. S příchodem Kalouska však skončila v lidové straně převaha sociálně smýšlejících politiků a na jejich místa nastoupili tradičně smýšlející křesťané, kteří vidí přirozené spojence v konzervativních politicích ODS v čele s místopředsedou Petrem Nečasem.
V této chvíli už není jisté, jestli politici mohou krizi vyřešit vzájemným jednáním. Ze včerejších reakcí sociálních demokratů je zřejmé, že v nejbližších dnech s lidovci jednat nebudou.
Grossova vláda bude muset čelit hlasování o nedůvěře, lidovci se přitom přidají k ODS, která bude chtít vládu svrhnout.
Sociální demokraté už mohou spoléhat pouze na toleranci od komunistických poslanců. Pokud ji dostanou, mohou se až do konce volebního období obejít bez Kalouska a jeho strany. Takový výsledek by potvrdil třetí variantu a dokončil změnu politického prostředí. Na scéně proti sobě bude stát pravicový blok proti levicovému.
Jsou ale ještě možné jiné scénáře. Komunisté vládu podpořit dosud neslíbili. Pokud by tedy hlasování o nedůvěře mělo úspěch, může se ČSSD s lidovci opět sejít a domluvit novou vládu, která by dovedla zemi k volbám se stejnou většinou jednoho hlasu ve sněmovně. Předsedou by pak už logicky nebyl Gross, kterého by nahradil jiný ze sociálních demokratů.
Méně pravděpodobná je vyhlídka, že Gross ustoupí ještě před hlasováním o nedůvěře.
Pro nově zvoleného předsedu sociálních demokratů je situace po vyhraném sjezdu o mnoho příznivější než předtím. Pokud složí premiérskou funkci, nepřijde jako předseda strany o kariéru. O pomoc v těžké chvíli navíc může zcela legitimně požádat svého spojence Bohuslava Sobotku, který je po sjezdu druhým mužem sociální demokracie a logickým nástupcem Grosse na místě premiéra.

Jak se politici vyjadřovali