Vláda hodlá omezit práci lidí z Východu

Vláda hodlá omezit práci lidí z Východu

/Od naší zpravodajky/
Německá vláda chce ostřeji vystoupit proti levnější pracovní síle z nových členských zemí EU. Hodlá proto i pro jiná pracovní odvětví zavést jistý druh minimální mzdy, který již nyní platí ve stavebnictví. Včera to v Berlíně oznámil státní tajemník ministerstva hospodářství Gerd Andres.
"Proti dumpingovým mzdám budeme postupovat všemi možnými prostředky," řekl Andres. Ministerstvo hospodářství přitom za dumpingové považuje takové mzdy, jež jsou podstatně nižší, než činí německý průměr v daném odvětví. Právě za tyto mzdy v Německu pracuje většina dělníků z východní Evropy.
Vláda si od svého nového návrhu slibuje, že zavedením minimální mzdy přijdou pracovníci z Polska, Česka a dalších východních zemí o svou dosavadní výhodu, totiž možnost pracovat za mnohem méně peněz, než za kolik by byl danou práci ochoten vykonávat Němec. Příslušný návrh zákona by vláda měla předložit do poloviny května.
Posíleny by navíc měly být i celní kontroly a kontroly ve firmách a na stavbách. Podle ministerstva financí totiž v některých průmyslových odvětvích nezákonně pracuje až čtvrtina cizinců.
V současnosti v Německu neexistuje zákonem stanovená minimální mzda, regulována je pouze v některých odvětvích, a to prostřednictvím kolektivní smlouvy.
Ve stavebnictví platí zákon o vysílání pracovníků, který se přitom vztahuje i na zahraniční firmy, jež posílají své zaměstnance na práci do Německa. Co se platu či dovolené týče, musejí tyto firmy dodržovat stejné tarifní podmínky jako německé společnosti. (Nelze tak například, aby česká firma posílala své dělníky na stavbu do Německa a platila jim méně než Němcům.)
V ostatních pracovních odvětvích však tato opatření neplatí a firmy mohou za nižší mzdy zaměstnávat levnější pracovní sílu z nových členských zemí EU. Často přitom využívají směrnice o svobodě v oblasti služeb, která je zaručena všem zemím unie. Směrnice o volném pohybu služeb se přitom dá využít i ve stavebnictví. (Českému pokrývači tak například stačí, aby si opatřil živnostenský list a nechal se na něj na německé stavbě zaměstnat.) Tato praxe je však trnem v oku především odborům, které si stěžují, že "dražší" lidé z Německa nemají šanci v této konkurenci sehnat místo.
Na to, aby tarifně stanovená minimální mzda platila i pro cizince, však musí být kolektivní smlouva platná v celém Německu. V mnoha sektorech, jako například v gastronomii či zpracování masa, ale platí jen regionálně. Spolkovou účinnost může nařídit pouze vláda zákonem nebo o ni mohou zažádat sami zaměstnavatelé a nejméně polovina zaměstnanců. Je nepravděpodobné, že by nastala druhá varianta.
Proti zavedení takového druhu minimální mzdy se ale staví i ekonomové. "Všeobecně závazné minimální mzdy jsou něco jako dovozní cla," cituje v dnešním vydání deník Handelsblatt vládního poradce Wolfganga Franze. "Když chcete špatně se prodávající statek prodávat lépe, nemůžete jej přece zdražit," namítá pak odborník na trh práce Norbert Berthold.
U záměrů vlády je třeba zohlednit, že se nejedná o zavedení minimální mzdy pro všechna odvětví, ale o rozšíření platnosti kolektivních smluv. Přestože ministr hospodářství Wolfgang Clement by spíše preferoval stanovení paušální minimální mzdy, většina politiků s tímto návrhem nesouhlasí.
Otázku minimální mzdy se přitom sociální demokracie snaží řešit krátce před důležitými volbami v Severním Porýní-Vestfálsku, které je jednou z jejích tradičních bašt. Nejlidnatější spolková země je poslední, kde je SPD spolu se Zelenými u moci stejně jako ve vládě spolkové. Průzkumy ale ukazují, že stále více hlasů dostává opozice.

Minimální mzda v Německu
vymezení a platnost minimální mzdy
Zákonem stanovená minimální mzda neexistuje, limity obsahují pouze kolektivní smlouvy.
Tarify pro cizince platí pouze v případě, že kolektivní smlouva je všeobecně platná v celém Německu.
Všeobecnou platnost může nařídit vláda nebo o ni zažádají zaměstnavatelé a zaměstnanci.Všeobecně platná je například kolektivní smlouva stavařů.
záměr vlády
Vláda chce uzákonit, aby vedle stavebnictví byly tarifní smlouvy po celém Německu platné i v jiných pracovních odvětvích.
Cizinci by pak museli dostávat stejnou tarifní mzdu jako zaměstnanci němečtí.