Stát rozšiřuje přístup lidí ke vzdělání
Vláda schválila návrh zákona, který by měl pomoci proměnit Česko ve vzdělanější zemi s rychleji rostoucí ekonomikou. Má totiž zvýšit motivaci lidí studovat - i poté, co mají v ruce maturitní vysvědčení či univerzitní diplom.
Jedna z nejvýraznějších změn v českém školství za posledních deset let nabídne lidem šanci získat kvalifikaci i mimo síť současných škol - v různých agenturách či institutech. Stát tuto kvalifikaci lidem uzná a budou se jí moci prokázat. Doklad bude tedy hrát podobnou roli jako diplom či maturitní vysvědčení.
Studie OECD přitom opakovaně uvádějí, že země, kde si stále doplňují kvalifikaci, patří k ekonomicky nejúspěšnějším.
Diplom bez školy
Doklad o vyšší kvalifikaci obdrží i ten, kdo do žádných kursů chodit nebude a znalosti dosáhne vlastním studiem. Musí však ve zkoušce prokázat, že kvalifikaci skutečně má.
Podobně je to dnes například s celosvětově uznávanými zkouškami z cizích jazyků. Například test z angličtiny TOEFL je nezbytnou vstupenkou na jakoukoliv americkou univerzitu, ať ho člověk složil kdekoliv na světě. K jeho získání je potřeba jen velmi dobrá znalost jazyka, nikdo nemusí dokazovat, jak dlouho a do jaké jazykové školy chodil.
Certifikáty o znalostech bude moci vydávat každá instituce, která k tomu získá akreditaci od státu. "Inspirovali jsme se v Irsku, kde podobný systém začali nedávno stavět na zelené louce," říká jeden z autorů zákona Miroslav Procházka, ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání.
V celoživotním studiu patří Češi pod průměr Evropské unie. Podle analýzy Eurostatu se "učí" jen 5,4 procenta lidí ve věku od 25 do 64 let, průměr unie je devět procent.
Celý život se například učí každý třetí Švéd a pětina Britů. "České školy nenaučily lidi, jak důležité je doplňovat si znalosti v podstatě do nekonečna. Druhým problémem je benevolentní sociální systém, který lidi nenutí, aby si kvalifikaci doplňovali," říká sociolog Petr Matějů.
Kdo se učí, je bohatý
Renomované studie přitom ukazují jasnou rovnici: čím více lidí v zemi se stále vzdělává, tím rychleji roste životní úroveň a nezaměstnanost zůstává nízká. "Padesát pět procent rozdílu v HDP na hlavu se dá vysvětlit funkční gramotností lidí. Zvýšení gramotnosti o procento vede k permanentnímu růstu 1,5 procenta HDP na obyvatele," upozorňuje studie OECD o funkční gramotnosti dospělých.
Daňové úlevy na znalosti
Podle navrženého zákona by nezaměstnaným platil doplnění kvalifikace tak jako dosud stát přes pracovní úřady. Ostatní by byli k investicím do znalostí motivováni finančními úlevami. Každý by si mohl snížit daně ročně o 12 tisíc korun, které zaplatil za školení, kurs či zkoušky. Je to stejná suma, o niž mu dnes uleví platby na penzijní připojištění. Firmy by pak mohly vytvořit speciální fondy, díky nimž by si snížily daně o dvě procenta příjmu.
Lidem, kteří mají rodinný rozpočet nižší než 1,6násobek životního minima (6880 korun), by stát přispíval sociální dávkou na vzdělání až pět tisíc korun ročně.
Nová pravidla tak znamenají zajímavou nabídku i pro školy, které si mohou kursy přivydělat. Pro renomované americké či britské univerzity jsou dnes významným zdrojem příjmů.
Agenda, str. 2
