Nejvíce bohatne ten, kdo se vzdělává
Švédsko a Velká Británie patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v celé Evropské unii. V ekonomice mají jen málo společného: ve Stockholmu patří daně i sociální dávky k nejvyšším v Evropě, v hospodářsky liberální Británii naopak k nejnižším.
Nízká nezaměstnanost je však společným rysem obou zemí mimo jiné proto, že si tam lidé, na rozdíl třeba od Německa či Francie, zvykli stále doplňovat znalosti nejrůznějšími kursy či semináři.
Pokud člověk ve Švédsku ztratí práci, dostane sice na evropské poměry velmi vysokou podporu v nezaměstnanosti, jež mu zaručuje jen o málo nižší standard než jeho původní příjem. Nemůže však, jak je dnes běžné v Česku, zůstat doma na sociálních dávkách. Musí se přihlásit na univerzitu nebo do jakéhokoliv kursu a vylepšovat si vzdělání. "Šance, že tak získá práci, je výrazně vyšší. Lidé tak čas, kdy nemají práci, využijí velmi užitečně. Nepřicházejí o schopnosti, ale naopak je získávají," říká Eric Berglöf ze Stockholm School of Economics.
Ve Skandinávii si však zdaleka kvalifikaci nevylepšují jen nezaměstnaní. Podle analýzy Eurostatu se vzdělává třetina Švédů ve věku od 25 do 64 let.
Renomovaná britská média od The Economist po Financial Times jsou plná inzerátů na krátké kursy, které často trvají jen několik týdnů a odehrávají se jak na univerzitách zvučných jmen, tak třeba v zaměstnavatelských asociacích či v nejrůznějších neziskových organizacích. Velmi pestré jsou i formy učení: od internetových lekcí přes telekonference po schůzky v malých pracovních skupinách, zkoušejících řešit nejrůznější projekty.
I ve vyspělých zemích však platí podobný trend jako v Česku: vzdělávají se ti nejvzdělanější. V Británii si tak celý život vylepšuje kvalifikaci polovina lidí, kteří dělají duševní práci, ale jen necelá pětina těch, kdo mají nižší vzdělání a pracují manuálně. I těch však přibývá. "Právě u lidí s nízkou kvalifikací je další doplňování znalostí nejnaléhavější. Ale právě oni si příliš neuvědomují, jak moc ho potřebují, aby neskončili mezi nezaměstnanými," říká sociolog Petr Matějů.
Ve vyspělých zemích zájem o nové znalosti neklesá ani s vyšším věkem. Podle studie OECD si doplňuje znalosti ještě pětina lidí nad šedesát.
Z nových zemí Evropské unie se zatím Švédům či Britům dokázali nejvíce přiblížit Slovinci, kde se učí více než 15 procent lidí starších pětadvaceti let. Podpořit vzdělanost tímto stylem se rozhodla i vláda v Estonsku. V mnoha zemích sehrávají významnou roli i firmy, které organizují školení pro své zaměstnance. Investují především do těch, které si chtějí dlouho udržet. "Návratnost investic do lidského kapitálu je třikrát vyšší než do fyzického kapitálu," dokazují ve studii o funkční gramotnosti dospělých ekonomové OECD.
Výsledky ekonomik jejich slova přesně potvrzují. Sedmička zemí unie s nejvíce studujícími lidmi - Švédsko, Británie, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Slovinsko a Irsko - zažívá dlouhodobě nejrychlejší vzestup životní úrovně z celé pětadvacítky a má nejnižší nezaměstnanost. V těchto zemích také převládají náročná místa pro vzdělané lidi s vysokými platy nad těmi pro manuální práci, kde jsou příjmy výrazně nižší.
