Vepřín v Letech nepatří do Evropy

Vepřín v Letech nepatří do Evropy

Německý europoslanec českého původu za stranu Zelených Milan Horáček je iniciátorem výstavy v sídle Evropského parlamentu o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Následovat bude diskuse evropských poslanců se zástupci romských organizací o rozhodnutí českého státu ponechat na pietním místě vepřín.
Horáček v roce 1968 odešel do emigrace v Německu. Vystudoval tam politologii, v roce 1981 se stal radním ve Frankfurtu nad Mohanem. O dva roky později byl zvolen za Zelené do Bundestagu. Zabývá se problematikou lidských práv. Po pádu totality přijel na pozvání Václava Havla zpět do Československa, kde od roku 1991 až do roku 2004 řídil pobočku nadace Heinricha Bölla.
Od loňska je poslancem Evropského parlamentu.

HN: Proč musí německý poslanec, ač českého původu, uspořádat v Evropském parlamentu výstavu o romském koncentračním táboře v Letech?
Celý život jsem se věnoval lidským právům. Poté, co jsem se vrátil do Česka a pracoval v nadaci Heinricha Bölla v Praze, narazil jsem na problém, že na území bývalého koncentračního tábora v Letech, kde byli vězněni většinou Romové, stojí velkovýkrmna vepřů. Byl jsem šokován a chtěl jsem s tím něco udělat. Hned mě napadlo, že tohle rozhodně nepatří do Evropy.

HN: Není to tedy poprvé, co se snažíte problém vepřína v Letech nastolit?
Vůbec ne. Dobře vím, že Klausova, Zemanova i Špidlova vláda se problémem zabývaly, ale nedotáhly ho do konce. Ani politicky, ani lidsky. Nikdo se na to nedíval z čistě lidského pohledu. Tedy, co to znamená, když na místě, kde došlo k perzekuci a zabíjení příslušníků jedné menšiny, stojí vepřín. Nikde v Evropě něco podobného není. Myslím, že když je Česko už téměř rok v Evropské unii, musí vymyslet, jak to civilizovaně a velmi rychle vyřešit.

HN: Jednal jste o své iniciativě s českými úřady?
Už léta spolupracuji s židovskou obcí, Výborem pro odškodnění holocaustu Romů a vládními zmocněnci pro lidská práva. Není to izolovaná akce bez české účasti. To dokládá i příjezd českého poslance Svatopluka Karáska na vernisáž v Evropském parlamentu.
Všichni zmocněnci pro lidská práva, se kterými jsem mluvil, viděli ten problém stejně jako já. Stále ale říkali, že politici se na něj dívají i z ekonomického hlediska: kolik by stálo zbourání vepřína a náhrady firmě. To je samozřejmě pochopitelné, ale nedá se to tak uzavřít.
Senátor Karel Schwarzenberg mi říkal, že kdyby byl takový vepřín v Rakousku, už dávno by ho zavřeli.

HN: Podle vás je tedy postoj vlády alibistický a problém ve skutečnosti nechce řešit?
Kdyby padlo rozhodnutí vepřín odstranit, v okolí jsou pozemky, i státní, kde by se dalo něco podobného postavit. Lidé by nepřišli ani o vepřové, ani o pracovní místa.

HN: Proč přicházíte s výstavou právě teď?
Důvodů je víc. Jednak Evropská unie nedávno vyhlásila dekádu, kdy by se měl klást důraz na romskou problematiku. Do unie vstupují země, v nichž žije velká romská menšina. V EU tak bude deset miliónů Romů a jejich problémům se věnuje relativně malá pozornost.
V současné Evropě jsou přitom menší národnosti, jež mají samostatnost, instituce, uznaný jazyk a podobně.