Rozdíly v nezaměstnanosti klesají mezi regiony nepatrně

Ke konci prvního čtvrtletí 2005 evidovaly úřady práce v celé České republice 540,5 tisíce uchazečů o práci. Ve srovnání se stavem před rokem to bylo o 19,4 tisíce méně. Počet nezaměstnaných se snížil o 3,5 procenta.V nejpostiženějších dvou krajích s mírou nezaměstnanosti nad 15 procent - Ústeckém a Moravskoslezském - to bylo k 31. březnu 178 tisíc uchazečů. Relativně to znamenalo v porovnání se stavem před rokem snížení o 4,8 procenta.
Za kraje s nejnižší mírou nezaměstnanosti lze dnes považovat spolu s Prahou Středočeský, Jihočeský a Plzeňský. V nich počet uchazečů o práci ke konci března dosáhl 113,8 tisíce a ve srovnání se stavem před rokem jich úřady práce registrovaly o 4,5 procenta méně, tedy relativně téměř stejný pokles jako u krajů s největší mírou nezaměstnanosti. V krajích s mírou nezaměstnanosti vyšší než 10 procent, tj. v Karlovarském, Jihomoravském a Olomouckém kraji, počet uchazečů o práci dosáhl 125,6 tisíce. Opět ve srovnání se situací před rokem došlo ke snížení, a to o 2,2 procenta. Je to nejnižší pokles nezaměstnanosti v uvedeném období. Ve zbývajících krajích s mírou nezaměstnanosti do 10 procent (Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina a Zlínském) dosáhl počet uchazečů o práci 123,2 tisíce. Snížení o 2,5 procenta potvrzuje, že i v těchto krajích klesá nezaměstnanost pomalu.
Přes celkové snížení však v některých okresech nezaměstnanost stoupla. Především v okresech s textilními závody. Například v Jindřichově Hradci, v Písku, Prachaticích, Strakonicích, v Klatovech, v Chebu, v Jičíně, Rychnově nad Kněžnou, v Pardubicích, v Ústí nad Orlicí, v Jeseníku, v Šumperku, v Kroměříži, ale i v Benešově, v Hradci Králové, v Břeclavi, Hodoníně a ve Znojmě.

Regionální míra nezaměstnanosti v České republice