EU opět otevírá platy poslanců

Jedno z nejkontroverznějších politických témat Evropské unie je znovu na stole. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker chce už dnes obnovit jednání o rovných platech poslanců europarlamentu.
Lucembursko navrhuje, aby se srovnal měsíční hrubý plat europoslanců na sedm tisíc eur bez ohledu na to, z které země jsou. Zatím dostává většina poslanců Evropského parlamentu mzdu jako zákonodárci v národních parlamentech. Jen u některých nových členských států unie, což je i případ Česka, mají příjem vyšší.
"Zatímco poslanci z Itálie mají téměř dvanáct tisíc eur měsíčně, Litevci mají více než desetkrát méně. Je neúnosná argumentace, že Litevci a ostatní si to mohou vynahradit na cestovních výlohách a jiných požitcích. Ten systém je neprůhledný a špatný," říká místopředseda europarlamentu Miroslav Ouzký z ODS.
Čeští poslanci dostávají plat 65 tisíc korun hrubého, což je o čtvrtinu více, než kolik mají členové Poslanecké sněmovny. Z hlediska příjmů europoslanců jsou ovšem jejich platy, stejně jako u dalších zákonodárců z nových členských zemí, na spodní hranici.

Starý problém
Unie už o vyrovnání platů jednala několikrát. Před rozšířením společenství se argumentovalo tím, že rozdíly v příjmech zákonodárců vzrostou. Evropský parlament proto schválil reformu financování poslanců už v roce 2003. Plat poslance měl podle ní činit 8600 eur a měl se zcela zprůhlednit a zpřísnit systém náhrad - cestovného, diet a příspěvků na vedení kanceláře a asistenty.
V lednu 2004 ale platová reforma neprošla u členských států a zachoval se starý model rozdílných příjmů. Zablokování tzv. statutu europoslance, který by rovné vyplácení umožnil, měly na svědomí Německo, Francie, Rakousko a Švédsko. Zdůvodnily to nárůstem výdajů. Všem europoslancům s výjimkou Itálie by se totiž mzdy zvedly. Některým až o čtyřnásobek.
Lucemburský návrh proto platový strop snížil, a tím je podle tamních diplomatických zdrojů politicky více přijatelný pro státy, které chtějí šetřit na společných výdajích Evropské unie. Plat sedm tisíc eur by odebral část mzdy poslancům tří států - Rakouska, Itálie a Británie, a byl by jen lehce nad úrovní příjmů německých a nizozemských poslanců.
"Pro Německo je tento model přijatelnější. Berlín tvrdil, že při snižování sociálních a zdravotních výdajů, k nimž v Německu dochází, nelze zvyšovat platy poslancům. Na nový návrh by mohla Schröderova vláda reagovat příznivěji," uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj z Lucemburska. "I přesto bude jednání urputné," dodal.

Hlavně transparentnost
Europoslanci jsou mnohdy z taktických důvodů vůči otevření debaty o platech chladní. Tvrdí, že hlavní je zprůhlednit systém a nastolit rovné podmínky.
"Je mi jedno, jaká částka se nakonec schválí. Je potřeba tu debatu uzavřít. Mluví se o tom už moc dlouho, a to nedělá dobrý dojem," uvedl europoslanec za KSČM Jiří Maštálka.
Poslanec Josef Zieleniec soudí, že je nutné mít transparentní mechanismy, které by zabránily zneužívání peněz.
Europoslanci vedle platu mají přes 260 eur na každý den strávený na jednání v Bruselu či Štrasburku. 3700 eur dostávají na kancelář a téměř 13 tisíc eur na asistenty. Europarlament jim proplácí i náklady na cesty na jednání. Náhrady se poskytují paušálně, což je předmětem kritiky pro snadné zneužití systému. Nová pravidla by měla systém cestovného změnit.