Doba strávená v důchodu je v zemích EU rozdílná

Co se týká mužů, tak se délka důchodu pohybuje od 13,6 roku (Polsko) do 20 let (Francie), což představuje rozdíl 6,4 let. Na druhé straně ženy si důchodu užívají mnohem déle, a sice od 17,7 roku v Irsku až do 25,2 let ve Francii. Česká republika je zhruba uprostřed - muži jsou v penzi 16 a ženy 22,2 roku. Na tato fakta poukázalo poslední vydání Aon Consulting Eurometer, zveřejněné společností Aon. (Aon Consulting Eurometer je publikací společnosti Aon a je vydávána třikrát až čtyřikrát ročně. Hlavními tématy Eurometeru jsou otázky z oblasti zaměstnanosti, zaměstaneckých výhod a srovnávání zemí Evropské unie.)

Za sto let se změnila situace
Když se Bismarck stal pruským kancléřem, zavedl první státní penze. To bylo v roce 1889 a průměrná délka života činila pouhých 45 let. Účelem této penze bylo poskytovat základní příjem pro velmi malou skupinu lidí, kteří dosáhli věku 65 let. Nyní, o více než sto let později, se situace naprosto změnila: většina občanů se dožije důchodového věku a zároveň si užívá mnohem delší doby v penzi než bylo dříve očekáváno.
Průměrná délka trvání doby strávené v penzi je ovlivněna dvěma faktory: zákonem stanovenou dobou odchodu do starobního důchodu a tak zvanou střední délkou života (také označovanou jako nadějí dožití) v každé zemi. Zákonná doba odchodu do důchodu se v jednotlivých zemích Evropské unie výrazně liší, zejména je pak výrazný rozdíl mezi zeměmi západní a východní poloviny Evropské unie. Na Slovensku dokonce odchází ženy do důchodu již v 55 letech, což je vůbec nejnižší hranice odchodu do starobního důchodu v Evropské unii. V ostatních východoevropských zemích se hranice důchodového věku pro ženy pohybuje mezi 58 a 60 lety, zatímco v západní Evropě je tato hranice stanovena na 65 let. Také muži v zemích z východní části Evropské unie odcházejí do důchodu mnohem dříve než muži ze západoevropských zemí, kde nárok na odchod do starobního důchodu vzniká většinou až při dožití se 65 let.

Na východě si penze užívají déle
Doba strávená v penzi je také ovlivněna střední délkou života. Ta se také v rámci Evropské unie velice liší a opět je nižší ve východoevropských zemích. Pro muže je nejnižší v Litvě (77,5 roku) nejvyšší ve Švédsku (81,9 roku). Co se týká žen, nejnižší údaj vykazuje Slovensko (81,5 roku), nejvyšší Francie (85,9 roku). Přestože v zemích východní části Evropské unie je předpokládaná doba dožití nižší, obyvatelé těchto států si díky nižší věkové hranici pro odchod do důchodu užívají penze mnohem déle.
Čím delší dobu občané stráví v penzi, tím déle musí stát a penzijní fondy vyplácet důchodové dávky. Mnoho evropských států zvažuje tedy opatření vedoucí k omezení této zátěže, a to kombinací redukce státem vyplácených penzí a zvyšováním hranice pro odchod do starobního důchodu. Aby byla krize důchodových systémů odvrácena, budou tato opatření určitě hodně bolestivá.
Autor je manažerem Aon Česká republika.


Výhody penzijního připojištění
Státní příspěvek až 150 Kč měsíčně (až 1800 Kč ročně).
Daňové úlevy až 3840 Kč ročně.
Vyšší zhodnocení vložených prostředků než na spořících účtech.
Vedení účtu a zasílání výpisu zdarma.
Bezpečné uložení investic se státním dozorem.
Možnost získat příspěvky zaměstnavatele.
Možnost mimořádných vkladů a volby frekvence splátek (měsíčně, čtvrtletně a podobně).
:Daňové výhody
Možnost snížení základu daně z příjmu až o 12 tisíc Kč za rok.
Z příspěvku zaměstnavatele neplatí zaměstnanec daň z příjmu až do výše pět procent vyměřovacího základu.
Čerpání naspořených prostředků
Formou penze - starobní penze, výsluhová penze, invalidní penze.
Formou jednorázového vyrovnání.
Formou odbytného - odbytné účastníkovi.
Penzijní připojištění umožňuje zabezpečit také blízké osoby formou pozůstalostní dávky.
Pramen: www.csopbpf.cz