Šance schválit rozpočet rostou

Předem odepisovanému návrhu evropského rozpočtu na roky 2007 až 2013 svitla nová naděje. Hned několik členských států EU, které ho až dosud rezolutně odmítaly, začaly týden před klíčovým "rozpočtovým" summitem pětadvacítky ze svých pozic ustupovat.
Důvod je podle politiků i analytiků jediný: poté, co zkrachovala evropská ústava, unii nezbývá než pokusit se zachránit, co se dá.

Ústupky čistých plátců
"Německo je připraveno ustoupit, je připraveno přispět v rámci svých materiálních možností. Ale to samé očekáváme i od ostatních zemí," oznámil minulý čtvrtek - den poté, co euroústavu odmítli po Francouzích i Nizozemci - německý kancléř Gerhard Schröder.
Právě Němci přitom trvali na tom, že je po roce 2007 třeba radikálně omezit unijní výdaje. Spolu s dalšími pěti čistými přispěvateli, kteří do evropské kasy platí víc, než z ní dostávají zpátky, žádali, aby unie utrácela maximálně jedno procento svého hrubého národního důchodu (HND).
V návrhu Evropské komise se přitom mluví o celkových výdajích ve výši 1,21 procenta HND (zhruba 994 miliard eur).
Vstřícně včera zareagoval i další z čistých plátců, Rakousko. Podle rakouského ministra financí Karla-Heinze Grassera ho k tomu přiměl poslední kompromisní návrh, který členským zemím koncem minulého týdne předložilo předsedající Lucembursko.
"Návrh Evropské komise byl neakceptovatelný," uvedl Grasser doslova. Lucemburský kompromis ale počítá s výdaji kolem 1,06 procenta unijního HND (asi 871 miliard eur), což je podle něj "jasný pokrok".
Aby přesvědčil bohaté členy Evropské unie, navrhl Lucemburk ještě jednu novinku: Němci, Nizozemci a Švédové mají mít v budoucnu nárok na "slevy", které sníží jejich vysoké odvody do rozpočtu EU.

Eurofondy? Stále nejisté
Zatímco státům, jež žádaly snížení unijních výdajů, vychází zatím poslední lucemburský kompromis vstříc, nové členské země si v porovnání s předešlým květnovým návrhem příliš nepolepšily. Lucemburk totiž i nadále počítá s tím, že se po roce 2007 sníží částky, které budou moci získat ze strukturálních fondů.
Namísto čtyř procent hrubého domácího produktu by tak Česko mohlo dosáhnout maximálně na sumu odpovídající 3,6 procentům českého HDP. Podle výpočtů Ministerstva financí by tímto způsobem každý rok přišlo o šest miliard korun.
Přestože má snižování stropu pro čerpání peněz z eurofondů postihnout - byť v různé míře - všechny nové země unie, ani tábor nováčků už není tak jednotný jako dřív. Minimálně dva státy - Lotyšsko a Slovensko - se od něj oddělily a lucemburský návrh podpořily.
"Vycházíme z toho, že návrh lucemburského předsednictví odráží hospodářskou realitu v jednotlivých členských státech EU," odpověděl na dotaz HN slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. "Takový přístup považuje Slovensko za objektivní, realistický a správný," dodal.
Zatímco Slováci jsou s jim přiděleným stropem pro čerpání z eurofondů - v jejich případě jde o 3,8 procenta slovenského HDP - spokojeni, Češi dosud na kompromis nepřistoupili.
"Je samozřejmé, že Česká republika nemůže být nadšena návrhem na stanovení maximálního limitu čerpání na úrovni 3,6 procenta HDP ČR," vysvětlil premiér Jiří Paroubek.
Přestože Praha chce, aby se jednání o sedmiletém rozpočtovém výhledu EU uzavřelo už na summitu 16. a 17. června, Paroubek HN řekl: "Já jako premiér mohu pochopitelně přistoupit jen na kompromis, který bude pro Česko znamenat dobrou celkovou dohodu."