Politici: Levice pro, pravice proti

Na tom, že bankovní poplatky v Česku jsou neúměrně vysoké a že je nutné s tím něco dělat, se politici shodnou. Na konkrétním postupu už ne.
Představy ministra financí Bohuslava Sobotky o tom, že by proti bankám bylo možné v krajním případě zakročit i zákonem, zatím dělí politiky na tři výrazně ohraničené skupiny.
Pro jedny - z řad levice - to možné je. Pro druhé pak, hlavně zástupce ODS, by šlo o popření liberálních zásad, na kterých stojí tržní ekonomika. A mezi nimi stojí početná skupina těch, kteří váhají, věří v dohodu a v Sobotkových slovech by nejraději viděli jen prostředek nátlaku na příliš sebevědomé bankovní domy.

Obtížné, nikoliv nemožné
Už toto rozložení sil ve sněmovně, spolu s tím, že v pravicovém Senátě větší vůle k zákroku vůči bankám stejně nebude, naznačuje, že případné vládní návrhy nebudou ani snadnou a už vůbec ne rychlou záležitostí. Do voleb přitom zbývá pouhý rok.
Přesto však, pokud se vláda k legislativním krokům odhodlá, nejsou předem odsouzeny k neúspěchu. "V jednotlivých politických stranách se nemusí hlasovat jednotně, klidně nakonec může převážit názor, že je to nutné. Každý z poslanců je také klient a platit bankám vysoké poplatky se nelíbí nikomu," připomíná předseda stálé komise Poslanecké sněmovny pro bankovnictví Miloslav Vlček.
Sociální demokracie zatím za svým ministrem stojí. "Obecně je možné souhlasit i s určitou úpravou legislativy. V každém případě banky zneužívají svého postavení a chovají se zde tak, jak si to v zahraničí nedovolí," říká nový předseda rozpočtového výboru a šéf poslanců ČSSD Michal Kraus.
Regulace zákonem není proti mysli komunistům. "V principu s tím souhlasíme, je však nutné vyčkat, jak by případné legislativní změny byly napsány. Už proto, že se bude hodně mluvit o tom, že je to v rozporu s podnikatelskou svobodou. V každém případě platí, že režie bank je u nás skutečně vyšší, a určitý zákrok je namístě," tvrdí místopředseda KSČM a ekonom Jiří Dolejš. A při argumentaci se zaštiťuje nedávným postupem antimonopolního úřadu.
Ani levice ale jednotná není. Například ekonomický expert ČSSD Jan Mládek by dával přednost tomu, aby banky přistoupily na samoregulaci. "Rozhodně není normální, abych ve chvíli, kdy ruším účet, byl podroben nějakému výslechu o tom, co mě k tomu vede," dodává.
Pro další jednání s bankami je i Vlček. "Jaký bude výsledek těchto rozhovorů, zatím jasné není. Jisté však je, že nějaká náprava musí přijít. Naše banky by měly být ke svým klientům vstřícnější, podobně jako jsou jejich matky v zahraničí," soudí.
Případný postoj lidovců je nejasný, v každém případě se připojí k pokusu donutit bankovní domy ke vstřícnějšímu chování. "Každý takový tlak na snížení nemravně vysokých poplatků, ať již ze strany vlády nebo prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je namístě," říká předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Hájí tak hlavně postup šéfa antimonopolního úřadu Josefa Bednáře. Ten současné tažení proti bankám rozjel, když do jejich kanceláří kvůli podezření z kartelové dohody poslal kontrolory.

ODS proti Sobotkovi
Proti Sobotkovým plánům stojí většina občanská demokracie. "Je to ukázková reakce chování ČSSD před volbami. Ministerstvo nedělá nic a teď si ministr Sobotka najednou vybral jen to, o čem píší noviny. I když domácí ekonomiku pochopitelně trápí něco úplně jiného," říká místopředseda rozpočtového výboru za ODS.
Celý problém by podle něj měla řešit konkurence. A pokud Ministerstvo financí přesto považuje za nutné zakročit, tak je to současně přiznání, že ČSSD v minulosti špatně zprivatizovala banky. Kocourek také varuje, že některá z navržených opatření - například přenos čísla účtu - by stála miliardy korun a v konečném důsledku by opět zdražila bankovní služby.
Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý ani nevěří, že Sobotka svůj záměr myslí vážně. "Když jsem nedávno předkládal úpravu, která měla zcela standardním způsobem omezit libovůli stavebních spořitelen, tak nakonec Ministerstvo financí udělalo všechno pro to, aby ji změkčilo. Je to celé jen snaha získat voliče," zdůrazňuje.
Poslanec ODS Vladimír Doležal ale připouští, že některé body ministerského projektu není nutné dopředu odmítat. Především úvahy o zjednodušení přechodů klientů od jedné banky ke druhé. A o ochotě jednat hovoří i místopředseda ODS Petr Nečas, kterému nejvíce vadí vysoké poplatky za rušení účtů.