Klienty českých bank vyjde vedení bankovních účtů v průměru téměř na dvojnásobek toho, co platí zákazníci na Slovensku. Uvádí to nový průzkum společnosti Scott & Rose, který mají HN k dispozici.
Průzkum je založen na modelovém chování českých a slovenských klientů, které se liší jen málo. Například předpokládá, že devadesát procent českých klientů si nechává posílat výpis z účtu měsíčně, zatímco na Slovensku je to pouze čtyřicet procent.
"Na Slovensku je určitě daleko nižší kupní síla a nižší průměrná mzda než v Česku," říká mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Dodává, že podmínky v jednotlivých bankách by se měly srovnávat celkově. Třeba při spotřebitelském úvěru na úrocích lidé v Česku zaplatí méně než na Slovensku. Podle Gajduškové je velice důležité, jak se sestaví porovnávané balíčky. Scott & Rose vychází ze srovnání 30 balíčků hlavních českých bank a 38 produktů slovenských finančních domů.
Srovnáváním bankovních poplatků se zabývala i Česká obchodní inspekce, která vydala aktuální studii nákladů na účty v šesti zemích regionu střední Evropy. Částí studie je i porovnání nákladů na identický produkt České spořitelny a Slovenské sporitelny, který je založen na jednotném modelu chování. Vychází z něj, že při používání stejných služeb na obdobném účtu během roku za stejných podmínek zaplatí zákazník v Česku v přepočtu o 75 eur více.
Trh bankovních poplatků je složité zmapovat, jen v Česku je přes třicet bank, z nichž každá nabízí několik produktů. V poslední době se rozšířily takzvané balíčky, které za měsíční paušál nabízejí základní vedení účtu a několik dalších služeb. Jejich odlišná skladba komplikuje vzájemné porovnání.
Zohlednit chování zákazníků je velmi důležité. Například nedávná studie Capgemini uvádí, že s ohledem na místní chování klientů stojí roční vedení účtu na Slovensku 48 eur. Kdyby se od místních specifik odhlédlo, vzroste tento výdaj na 106 eur. V tom případě by byly slovenské banky ještě o 23 eur dražší než české.
Rozdíl je v úhlu pohledu - globální srovnání měří naprosto stejné spektrum služeb, zatímco místní cena odráží reálné chování zákazníků v jednotlivých zemích, například různě časté využívání šeků, kreditních karet a elektronického bankovnictví.
I z tohoto důvodu dochází Capgemini k odlišnému závěru o úrovni poplatků. Podle ní je Česko v globálním srovnáním v základních bankovních službách levnější než Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko. Roční náklady v tuzemsku jsou 83 eur proti průměru 108 eur ve sledovaných 19 zemích.
Dobrat se skutečných nákladů je pro klienta často velmi obtížné. Typickým příkladem je bezplatný výběr peněz z bankomatu nebo menší poplatky za výběry na přepážce. V mnoha zemích jsou zdarma nebo za minimum, ale banky si to kompenzují neúročením běžných účtů.
Zvolit si správný účet není jednoduché ani v Česku, neboť mezi nabídkami jsou až stokorunové rozdíly.
Průzkum je založen na modelovém chování českých a slovenských klientů, které se liší jen málo. Například předpokládá, že devadesát procent českých klientů si nechává posílat výpis z účtu měsíčně, zatímco na Slovensku je to pouze čtyřicet procent.
"Na Slovensku je určitě daleko nižší kupní síla a nižší průměrná mzda než v Česku," říká mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Dodává, že podmínky v jednotlivých bankách by se měly srovnávat celkově. Třeba při spotřebitelském úvěru na úrocích lidé v Česku zaplatí méně než na Slovensku. Podle Gajduškové je velice důležité, jak se sestaví porovnávané balíčky. Scott & Rose vychází ze srovnání 30 balíčků hlavních českých bank a 38 produktů slovenských finančních domů.
Srovnáváním bankovních poplatků se zabývala i Česká obchodní inspekce, která vydala aktuální studii nákladů na účty v šesti zemích regionu střední Evropy. Částí studie je i porovnání nákladů na identický produkt České spořitelny a Slovenské sporitelny, který je založen na jednotném modelu chování. Vychází z něj, že při používání stejných služeb na obdobném účtu během roku za stejných podmínek zaplatí zákazník v Česku v přepočtu o 75 eur více.
Trh bankovních poplatků je složité zmapovat, jen v Česku je přes třicet bank, z nichž každá nabízí několik produktů. V poslední době se rozšířily takzvané balíčky, které za měsíční paušál nabízejí základní vedení účtu a několik dalších služeb. Jejich odlišná skladba komplikuje vzájemné porovnání.
Zohlednit chování zákazníků je velmi důležité. Například nedávná studie Capgemini uvádí, že s ohledem na místní chování klientů stojí roční vedení účtu na Slovensku 48 eur. Kdyby se od místních specifik odhlédlo, vzroste tento výdaj na 106 eur. V tom případě by byly slovenské banky ještě o 23 eur dražší než české.
Rozdíl je v úhlu pohledu - globální srovnání měří naprosto stejné spektrum služeb, zatímco místní cena odráží reálné chování zákazníků v jednotlivých zemích, například různě časté využívání šeků, kreditních karet a elektronického bankovnictví.
I z tohoto důvodu dochází Capgemini k odlišnému závěru o úrovni poplatků. Podle ní je Česko v globálním srovnáním v základních bankovních službách levnější než Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko. Roční náklady v tuzemsku jsou 83 eur proti průměru 108 eur ve sledovaných 19 zemích.
Dobrat se skutečných nákladů je pro klienta často velmi obtížné. Typickým příkladem je bezplatný výběr peněz z bankomatu nebo menší poplatky za výběry na přepážce. V mnoha zemích jsou zdarma nebo za minimum, ale banky si to kompenzují neúročením běžných účtů.
Zvolit si správný účet není jednoduché ani v Česku, neboť mezi nabídkami jsou až stokorunové rozdíly.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
