Cena klesne, až budou alternativy

Cena klesne, až budou alternativy

Ještě koncem devadesátých let minulého století stál barel ropy Brent méně než deset dolarů. Aktuální cena je asi šestkrát vyšší. A nic nenasvědčuje tomu, že by měla brzy výrazněji klesnout. Spíše naopak.
Cenový růst nemá nic společného se stavem zásob. Daleko spíše jde o opožděnou reflexi ropných krizí začátku a konce sedmdesátých let dvacátého století.
Po trpkých zkušenostech s embargem arabských zemí napumpovaly státní i soukromé instituce z vyspělých zemí investice do průzkumu a těžby ložisek. Nutno dodat - mimo hlavní producentské země. Důsledkem byla nadprodukce a výrazný pokles ceny ropy pod hranici, která těžařům i zpracovatelům nezaručovala obvyklé marže a nepovzbuzovala k investicím.
To se nyní vrací jako bumerang. Ropy je pod zemí stále dost, ale scházejí těžební, dopravní a zpracovatelské kapacity. I když nyní do ropného sektoru opět proudí investice, efekt se projeví nejdříve v horizontu deseti až patnácti let.
Za nynější cenový růst může souběh okolností, které v podstatě nemají s vlastní těžbou ropy moc společného. Především je to politicky i bezpečnostně labilní situace v hlavních produkčních zemích, hlavně na Blízkém východě. Dalším důvodem je fakt, že severomořská ropa pomalu dochází a někdejší exportéři jako třeba Británie se přiřazují k dovozcům suroviny.
Třetím, a zřejmě nejvýznamnějším faktorem je růst spotřeby v hlavních rozvíjejících se ekonomikách, Číně a Indii. Čína teprve zakládá své strategické zásoby, což odčerpává další kvanta ropy.
Světová spotřeba ropy se od roku 2003 zvýšila jen o 2,4 procenta. Spojené státy samy spolknou zhruba čtvrtinu světové produkce. Jejich spotřeba však roste každý rok o necelá dvě procenta. V případě Číny je každoroční nárůst více než patnáctiprocentní.
V EU lze už několik let pozorovat spíše relativní snižování spotřeby. Může za to kulhající ekonomika, vývoj energeticky nenáročných technologií i to, že západoevropské firmy houfně přemisťovaly energeticky náročnou výrobu do "laciných" zemí.
Zásoby ropy jsou konečné. Bez ohledu na to, kolik nových zdrojů se podaří najít. Vysoké ceny poženou těžaře do hlubokomořských dobrodružství, donutí je jít za ropou do hloubek pod šest kilometrů. I na pevnině. Dnes se to ještě nevyplácí. Stejně jako se donedávna nevyplácelo těžit surovinu z ropných písků a břidlic.
V horizontu deseti patnácti let se však už budou prosazovat alternativní energetické zdroje. Možná to bude vodík, a později jaderná fúze. V tomto smyslu jsou vysoké ceny ropy prospěšné. Vysoká cena je nejlepším urychlovačem pokroku směrem k alternativám.