Povinné přestávky řidičů

Organizace vyšle zaměstnance - referenta na pracovní cestu firemním vozidlem. Zaměstnanec má povinnost udělat si bezpečnostní přestávku a tuto zapsat do knihy jízd. Vztahuje se na něj zákoník práce, že přestávka musí být maximálně po šesti hodinách, nebo máme vycházet ze zákona číslo 475/2001 Sb. paragrafu 4, anebo dle nařízení vlády číslo 168/2002 Sb., kdy musí být přestávka maximálně po 4,5 hodiny?
Nařízení vlády číslo 168/2002 Sb., stanoví požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnancům podle citovaného nařízení vlády a v souladu se zvláštními právními předpisy, jako například se zákonem číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění a samozřejmě s místním provozním bezpečnostním předpisem (vnitřní směrnicí) vydaným zaměstnavatelem.
V tomto vnitřním předpise v souladu s paragrafem 3 nařízení vlády č. 168/2002 Sb. zaměstnavatel stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích.
Podle dalších požadavků na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování silniční dopravy (uvedeno v Příloze č. 1 nařízení vlády č. 168/2002 Sb. bod 3 písm. a) u zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis (zejména zákon číslo 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě), je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny. Za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než patnáct minut.
Nejpozději po uplynutí 4,5 hodiny (maximální doby řízení) musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně třiceti minut (bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně patnáct minut zařazených do doby řízení).
Zákoník práce v paragrafu 134e odst. 1 písm. a) nařizuje zaměstnavateli, aby organizoval práci, stanovil a prováděl pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci zejména nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, které jsou výkonem práce.
Zákon číslo 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, upravuje odchylně od zákoníku práce pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě, jejichž pracovní doba je nerovnoměrně rozvržena a jejichž zaměstnavatel je dopravcem, správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle zvláštního právního předpisu.
Například živnostenského zákona, zákona o silniční dopravě, zákona o drahách, o vnitrozemské plavbě či o civilním letectví.
Ve smyslu paragrafu 1 odstavce 3 se zákon číslo 475/2001 Sb. vztahuje na:
a) členy osádky nákladního automobilu nebo autobusu,
b) zaměstnance údržby pozemních komunikací,
c) zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce,
d) zaměstnance hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a vlečce a na dráze speciální,
e) zaměstnance drážní podnikové ostrahy na dráze celostátní, regionální a vlečce,
f) zaměstnance městské hromadné dopravy,
g) členy posádky letadla,
h) zaměstnance zajištění provozování letiště,
i) zaměstnance záchranné a hasičské služby na letišti,
j) členy posádky plavidla,
k) zaměstnance obsluhující plavidlo v přístavu.
Pokud by zaměstnanec spadal do uvedené kategorie, pak podle konkrétní pracovní náplně je uvedena pracovní doba a doba odpočinku.
Například člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu musí dodržet podmínky paragrafu tři citovaného zákona, podle kterého celková doba řízení nesmí překročit devadesát hodin v době dvou po sobě následujících týdnů. Za dobu řízení se považuje doba vlastního řízení včetně přerušení řízení na dobu kratší než patnáct minut.
Zaměstnavatel je povinen pracovní dobu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu rozvrhnout tak, aby denní doba řízení činila nejvýše devět hodin, přičemž může být dvakrát v týdnu prodloužena na deset hodin. Bezpečnostní přestávky podle paragrafu 4 zákona č. 475/2001 Sb., jsou uvedeny tak, že doba řízení musí být po uplynutí 4,5 hodiny přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu.
Bezpečností přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.
Ze zadaného dotazu lze vyvodit závěr, že organizace vysílá běžného zaměstnance - referenta na pracovní cestu. Nejedná se o zaměstnance působícího v dopravě.
Pak není důvod aplikovat ustanovení speciálního zákona č. 475/2001 Sb., organizace se bude řídit nařízením vlády č. 168/2002 Sb., který rozvádí ustanovení zákoníku práce. Maximální doba řízení by tudíž měla být 4,5 hodiny včetně přestávek kratších patnácti minut. Poté by měla následovat bezpečnostní přestávka třicet minut, přičemž bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně patnáct minut zařazených do doby řízení. Průběh cesty by měl zaměstnanec zapsat do knihy jízd, aby bylo doloženo splnění povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele.
Zaměstnavatel v rámci svých vnitřních předpisů může zaměstnanci stanovit bezpečnostní přestávky i po kratší době, než stanoví právní předpisy, například po 2,5 hodiny, a délka bezpečnostní přestávky může být delší než třicet minut, například 45 minut.

Informace poskytuje Časopis Metodické aktuality Svazu účetních