Kontrola odposlechů zpřísňuje
Parlamentní kontrola soudem nařízených odposlechů, kterých zejména v posledních dvou letech dramaticky přibylo, bude o něco snazší. Ani novela zákona o policii, která kontrolu posiluje, a nyní ji podepsal prezident Václav Klaus, však riziko zneužití odposlechů neřeší.
Sněmovní komise pro kontrolu odposlechů dostala nově pouze možnost přijít do policejních útvarů, které mají monitorování hovorů podezřelých osob na starost, aniž by k tomu potřebovali souhlas ministra.
Do budoucna už poslancům stačí jen svou obhlídku ministrovi nahlásit.
Žádný z ostatních návrhů, které prosazovala zejména opoziční ODS a jež mají omezit počet zbytečně nasazovaných odposlechů, zatím neprošel.
ODS po vzoru některých sousedních zemí navrhuje, aby každý, koho policie monitorovala nebo mu nahlížela do bankovních účtů, a podezření vůči němu se neprokázalo, se o policejním zájmu zpětně dozvěděl.
Krom toho by si tito lidé podle návrhu měli možnost výsledky odposlouchávaných rozhovorů koupit. A pokud by pak měli pocit, že byla dotčena jejich práva, pak by mohli zažalovat stát a domáhat se i finanční satisfakce. Při této praxi by tedy soudci nařizovali odposlech s vědomím, že si jej pak budou muset obhájit.
Opozice začala proti rostoucímu počtu odposlechů protestovat vloni na podzim. Ve stejné době se ukázalo, že policie kvůli kauze Kořistka odposlouchávala hovory opozičního předáka Mirka Topolánka a dokonce mu prohlížela bankovní účty.
Kritice, že se politici odposlechům věnují až když se jich osobně dotýkají, se politici shodně brání argumentem: netušili jsme, že za tím je až tak velký problém. "Do případu pana předsedy Topolánka jsme skutečně neměli informace, aby byl důvod k pochybám," řekl tehdy expert ODS přes odposlechy Jiří Bílý.
