ČSSD přišla o svou hlavní ženu pro kampaň

ČSSD přišla o svou hlavní ženu pro kampaň

Českou politickou scénu opouští jedna z posledních výrazných tváří polistopadové éry.
Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) včera v rozhovoru pro deník Právo potvrdila mnohaměsíční spekulace, že v politice nehodlá pokračovat. V červnových volbách se již nechce ucházet o žádné funkce.
"Mnohokrát jsem naznačovala, že o odchodu uvažuji. Před prázdninami jsem to sdělila předsedovi strany Stanislavu Grossovi. Požádal mě, abych si to ještě jednou promyslela. Učinila jsem tak, velice dlouho jsem vše zvažovala, a rozhodla se skončit. Nedělejte z toho drama," řekla včera.
Jako hlavní důvod uvedla pocit vyhoření, vleklou pracovní vytíženost, nedostatek času na rodinu. "Bylo by to na mnohastránkový rozhovor, ale shrnout to lze jako ryze osobní důvody," dodala.
Sociální demokracie tak přichází o ženu, která - byť na začátku své politické kariéry i nyní na jejím konci prakticky nemá ve straně funkci, byla po léta jejím symbolem. Vytahovaným na předvolební billboardy i do spotů.
Důvěru od strany dostala zejména kvůli své obrovské popularitě, jíž se těšila u veřejnosti.
Než Buzková před třemi lety usedla do křesla ministryně školství, řadilo ji mezi nejoblíbenější postavy politiky sedmdesát procent občanů. Trumfnout ji nedokázal ani tehdy oblíbený Stanislav Gross, ani prezident Václav Havel. "Přišla jako mladá, atraktivní žena s neotřelými názory. Asi jako vůbec první politik se naučila umění televizního spotu. Za těch patnáct vteřin musí člověk zapůsobit vizuálně a říct jednu dvě srozumitelné věty. Ono silné glosování je ostatně dodnes její doménou," soudí sociolog Jan Hartl z agentury STEM, která se dlouhodobě zabývá působením politiků na veřejné mínění. Z jejích žebříčků vyplývá, že popularitu začala Buzková ztrácet spolu s funkcí v exekutivě. "Je to logické. Má odpovědnost za svůj resort, a tím pádem jeho problémy padají na její hlavu. A také už se nemůže vyjadřovat jen v glosách - musí jednotlivé věci detailně rozebírat, a to zrovna není její silná stránka," dodává Hartl.
I tak se však ministryně drží v pětici nejoblíbenějších politických tváří. Podle červencového šetření STEM právě ona vytlačila z pátého místa šéfa ODS Mirka Topolánka, když ji podporu vyjádřilo 45 procent z 1672 dotázaných.
"Jisté je, že ČSSD bude při vytváření image chybět a jen těžko ji bude moci nahradit jinou ženou," soudí politolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění. "Široko daleko totiž není jiná žena-politička, která by mohla rychle získat její kredit."
V předsednictvu strany Buzkovou už před časem vystřídala neoblíbená exministryně zdravotnictví Marie Součková; nyní tuto funkci zastává téměř neznámá Jana Vaňhová.
Lepší situace není v žádné ze současných parlamentních stran: "Ani být nemůže. Buzková stála u zrodu novodobé ČSSD a stala se synonymem političky. Na jinou ženu si lidé prakticky nevzpomenou, pokud mají někoho jmenovat," dodává Kunšťát.
Ženu tak nahradí opět muži. ČSSD zvažuje, že pražskou kandidátku, kterou Buzková léta vedla, by za rok měl ovládnout Martin Jahn.

Léta v politice

Do sociální demokracie vstoupila v listopadu 1989. Místopředsedkyní se stala již v roce 1990, ovšem jenom na rok.
Do vedení strany se vrátila v roce 1993. Přes neshody s Milošem Zemanem zůstala místopředsedkyní až do dubna 2000, kdy rezignovala kvůli nesouhlasu s volebním zákonem vzešlým z opoziční smlouvy.
Do stranických orgánů se vrátila v únoru 2001, kdy byla zvolena předsedkyní pražské organizace strany, kde "šéfovala" nynějšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi.
Letos opustila i tuto funkci, do vedení Prahy prosadila Petra Hulínského na úkor Paroubka.
Ministerstvo školství řídí od července 2002, kdy se zřekla poslaneckého mandátu - držela jej deset let. Až křeslo opustí, hodlá odpočívat. "Chci zpomalit. Jistě zůstanu v kontaktu s pražskou ČSSD," tvrdí. Za pár let hodlá zvážit kandidaturu do Senátu.