Z auta do autobusů lidé zatím nechtějí

Z auta do autobusů lidé zatím nechtějí

Kdo by chtěl drahému benzínu v osobním autě uniknout veřejnou dopravou, bude mít jen omezené možnosti přestupování. Provozovatelé MHD již ohlásili zdražování.
"V lednu 2006 chystáme úpravu cen jízdného," říká například mluvčí ostravského dopravního podniku Miroslav Albrecht. Z deseti na dvanáct korun chtějí zdražit jízdenky Karlovy Vary.
Další města mají sice po oznámení nových cen benzínu propočítané ztráty na každém ujetém kilometru, ale zdražování prozatím odkládají. "Náklady na jeden kilometr se zvedly o korunu a to je dost velká položka," říká vedoucí odboru dopravy na znojemské radnici Zdeněk Mahr. Se zdražováním ovšem Znojmo zatím vyčkává.
České Budějovice chtějí zkusit sáhnout do městské pokladny. "Při současném trendu ceny ropy se nám do prosince zvýší náklady o více než dva milióny. Peníze najdeme v rozpočtu," uvádí náměstek primátora Juraj Thoma.

Cestující (ne)utečou

Povede zdražování benzínu a nafty k tomu, že lidé budou více používat městskou hromadnou dopravu? Mluvčí ostravského dopravního podniku Miroslav Albrecht uvedl, že cestujících, bez ohledu na průběžné zdražování pohonných hmot, už dlouhodobě nijak významně neubývá ani nepřibývá.
V Praze v posledních letech počet přepravených lidí mírně stoupá. Zatímco v roce 1999 jelo metrem, tramvajemi a autobusy zhruba miliarda lidí, v roce 2003 to bylo o zhruba padesát miliónů více. Jenže stejně tak v Praze podle statistických průzkumů zhoustla i individuální automobilová doprava.
Někdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal soudí, že současná cena benzínu ještě není tak vysoká, aby výrazná skupina obyvatel nechala své auto zaparkované doma a zamířila na zastávku tramvaje či autobusu. Domnívá se, že by se veřejná doprava stala atraktivnější, pokud by se pro ni zavedla daňová úleva. "Tím bych začal," říká Dejmal.
Vláda nedávno schválila plán, jak zvýšit počet autobusů a aut, která by jezdila na ekologicky šetrnější zemní plyn, který je o víc než polovinu levnější než benzín a nafta. Hlavním pilířem programu je zmrazení spotřební daně na plyn. Do roku 2020 by tak zemní plyn měl nahradit deset procent spotřeby nafty a benzínu.

Češi nakupují méně

Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí ve své studii o takzvané cenové elasticitě zjistilo, že v případě, kdy cena benzínu stoupne o deset procent, sníží se poptávka o osm procent.
"Je to relativně vysoké číslo, v zahraničí jsou to pouze dvě až tři procenta," říká Milan Ščasný z univerzitního centra. Dodal, že tato studie nemusí platit pro současnou situaci. Pokud by se nynější ceny udržely delší dobu, lidem by už méně častější tankování k udržení rodinného rozpočtu nemuselo stačit. Přiblížil by se tak okamžik přestupu do MHD nebo k úspornějším autům.