Rodinný dům nebo byt?

"Pro nově vznikající třídu bohatých bylo před patnácti lety vše jasné: musí to být dům se zahradou, dostatečně nápadný a drahý," říká jednatel společnosti Bohemia REAL INVEST spol. s r. o. Luboš Holan. "Tato tendence vedla ke vzniku nového životního stylu, podnikatelského baroka. Tento styl je v urbanismu charakterizován množstvím zbytečných, ale nápadných a drahých urbanistických prvků, jako jsou například různé věžičky, nadbytečné garáže, členité střechy a velké, sotva používané bazény. Koupě bytu nemůže uspokojit potřebu předvádět svou důležitost tak dobře, jako to je možné v případě domu." Právě proto si podle Luboše Holana kupují byty především lidé s menší potřebou předvádět svůj ekonomický úspěch a lidé účelově orientovaní. Pro ně je totiž důležité, že obdobná kvalita bydlení stojí v případě domu asi tak dvakrát až třikrát více než odpovídající kvalita bydlení v bytě. Ten, kdo potřebuje investovat své omezené prostředky do vlastního podnikání, dává obvykle přednost koupi bytu. U domu totiž hraje velkou roli nejen pořizovací cena, ale také udržovací náklady, náklady na dopravní spojení a chybějící sociální vazby. Nový rodinný dům se totiž obvykle nachází někde kus za Prahou, v satelitním městečku obdobných staveb, bez potřebné infrastruktury. "V případě bytu je velmi důležitá jedna věc, a to je jeho poloha. Zde je možné demonstrovat sociální postavení bydlením v preferovaných čtvrtích, jako je například Malá Strana, Staré Město a podobně nebo v blízkosti mocenského centra, tedy na Hradčanech."
V průběhu posledních let lze podle Luboše Holana sledovat postupný přesun zájmu od domů na periferii k bytům v rozšířeném centru Prahy. Spolehlivým barometrem této změny je pohled na vývoj cen domů, které spíše stagnují, a bytů v dobrých lokalitách, kde ceny stále a poměrně rychle rostou. Netýká se to cen bytů v panelových domech, které klesají. Tyto byty se vůbec nehodí jako "symbol statusu", i když po modernizaci mohou splňovat potřebné parametry k dobrému bydlení. "Z toho také vyplývá, že panelové domy a hlavně sídliště a jejich okolí nikdy nebudou a nemohou být "dobrou adresou" v tomto smyslu," tvrdí Luboš Holan.
Při pohledu za české hranice můžeme pozorovat, že tento vývoj zájmu o "městské bydlení" je obdobou trendu volby bydlení ve velkých městech všude ve vyspělé Evropě. Tam ovšem se tento vývoj zřetelně projevil již mnohem dříve, někdy v 60. a 70. letech minulého století. Podstatně k tomu podle Luboše Holana napomáhá nejen problematická individuální doprava, ale i velká hodnota bytu někde na "dobré adrese" přímo ve městě a s ní spojený přesvědčivý symbol vysokého sociálního statusu.

Specifika menších měst

"Druh bydlení zobrazuje nejen ekonomickou sílu majitele, ale také způsob života jeho rodiny," upozorňuje jednatel společnosti AXIDA s.r.o. Jiří Židů. "Jestliže lze obecně říci, že za symbol bydlení je považován rodinný dům, pak se výrazně liší kvalita jednotlivých objektů a jejich umístění podle finančních možností majitelů."
Podle Jiřího Židů je na malých městech symbolem úspěšnosti jednoznačně rodinný dům i proto, že malá města většinou nenabízejí jinou alternativu. Počet bytů v prodeji je omezený a privatizace bytového fondu je v mnoha případech na začátku. Větší města nabízejí i větší možnosti, kde na pomyslném žebříčku v zájmu klientů o koupi nového bydlení stojí samostatně stojící domy se zahradou na "dobré adrese". "Každé město má určitou část, o kterou lidé projevují zvýšený zájem, přestože ceny domů jsou zde vyšší než obdobné domy v jiné části stejného města. Bydlet v této čtvrti samo o sobě znamená, že majitel takové nemovitosti je vnímán veřejností jako bohatý člověk. Z tohoto pohledu je například nejžádanější lokalitou v Brně Masarykova čtvrť s výstavbou rodinných vil s nezaměnitelnou architekturou třicátých let."
Takových domů ale není podle Jiřího Židů pro ty nejlépe situované dostatek, a proto směřují svůj zájem do výstavby moderního bydlení v lokalitách s dobrou dostupností do místa zaměstnání. "Bolestí tohoto způsobu pořízení nového bydlení je poměrně vysoká cena pozemků, která výrazným způsobem ukrajuje z finančních možností stavebníků. Největší zájem je proto o pozemky o ploše 600 až 700 metrů čtverečních. Vysoké náklady na koupi pozemku a nechuť v budoucnu se starat o větší plochy s sebou přináší nahuštění výstavby rodinných domů do té podoby, která jejich majitele připravuje o část jejich soukromí," tvrdí Jiří Židů.
Také on ale upozorňuje na fakt, že postupně dochází k přesunu movitějších vrstev obyvatelstva z panelových sídlišť. V případě Brna do lokalit s novou výstavbou rodinných domů. "Tento trend v budoucnu ještě zesílí v důsledku deregulace nájemného. Už dnes umožňují nízké úrokové sazby hypotečních bank a stále dostupnější hypoteční úvěry zajistit stále širším vrstvám obyvatel odpovídající bydlení na úrovni. Jakmile se zvýšené náklady spojené s nájmem v bytech přiblíží nákladům na splátky hypotéky na pořízení středně velkého domu, bude přesun obyvatel do rodinných domů ještě masivnější."

Hodnota dobré adresy

"Trendy bydlení v Praze se v posledních letech sbližují se stylem bydlení v jiných evropských metropolích," tvrdí jednatel společnosti TIDE Pavel Velebil. "Podíváme-li se na ostatní evropská města - a nemyslím jen hlavní města, ale například i Milán, Mnichov, Hamburk nebo Rotterdam - nalezneme všude vysokou koncentraci zástavby i městského života v centrech. Bohaté přitahuje nejen bydlení v tradiční zástavbě, ale i avantgardní novostavby a odvážné konverze původně průmyslových staveb. Kromě obvyklého zaměření na lokalitu splňují drahé nemovitosti další dva požadavky: kvalitu a prostor. Zejména prostor se stává v centrech měst luxusem. Právě proto novostavby a konverze nacházejí tolik příznivců."
Podle Pavla Velebila je dnes situace zcela jiná než před patnácti, ale i deseti lety. Tehdy byla symbolem postavení rodinná vila, často stojící za hranicemi města. Řada majitelů se příliš nestarala o své okolí. Měli pocit, že velikost pozemku, bazén a počet garážových stání jsou nejdůležitějšími kritérii pro stanovení hodnoty nemovitosti. "Jesenice, Psáry, Kamenice jsou typickými místy takové výstavby," říká Pavel Velebil. "Pro méně bohaté klienty se symbolem statusu stalo už samo vlastnictví domu. Teprve s velkým rozvojem nových bytových projektů po roce 2000 se objevily i byty drahé, kvalitní a na výborných místech."
Kavčí Hory, Vila Park Strahov, Hřebenka nebo Americká Park jsou podle Pavla Velebila úspěšnými příklady drahých a kvalitních komplexů. Jsou citovány nejen realitními odborníky, ale i časopisy zaměřenými na design a architekturu. Staly se určitými symboly vkusu. Řada drahých a nadstandardních prvků z těchto staveb se nyní objevuje i na jiných stavbách.
"Dnes proto kvalitní a velkoryse řešený byt dokáže konkurovat rodinné vile," tvrdí Pavel Velebil. "U bytů samozřejmě rozhoduje poloha v domě. Proto například v Rezidenci Nový Anděl, která byla dokončena letos v létě, vznikly v nejvyšším podlaží byty o ploše 174 až 225 metrů čtverečních, s terasami od 42 do 346 m2. Byt s největší terasou má tak přímo před obývacím pokojem vlastní zahradu s trávníkem a okrasnými keři. Jeden z těchto bytů je nyní na prodej a jeho cena přesahuje dvacet milionů korun."