Euro jako výhoda? Některé členské země EU to tak nevidí

Přestože Evropská unie existuje přes tři dekády a eurozóna funguje skoro dvě desetiletí, některé členské státy EU, včetně Česka nebo Švédska, euro jako svou měnu stále nepřijaly. Důvody se však liší. Pojďme se společně podívat na detaily.

Země visegrádské čtyřky se podpisem přístupové smlouvy a přijetím pravidel maastrichtské dohody sice zavázaly k přijetí eura, tento závazek však není časově přesně vymezen. Maďarsko, Polsko ani Česko se svých národních měn vzdát nechtějí. Jedinou visegrádskou zemí, která ji opustila a přijala euro, bylo v roce 2009 Slovensko.

Ačkoliv český prezident Petr Pavel začátkem roku 2024 vyzval k odborné diskusi na téma přijetí eura, z loňského průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že proti euru je až 58 procent českých občanů.

Kromě českých občanů odmítá euro podle průzkumu veřejného mínění z roku 2024 také 48,7 procenta Švédů. Průzkum IBRIS z roku 2023 zase ukázal, že stejně smýšlí až 63 procent Poláků. Rumunsko naproti tomu posunulo plán zavedení eura až na období let 2027–2028. Maďarsko zatím žádné datum přechodu na novou měnu nestanovilo.

Komentář Julie Hrstkové

Češi nefandí EU ani euru. Do slepé uličky nás ale vedou vlastní politici a bankéři

6. 6. 2025 ▪ 4 min. čtení

Přesto ale do skupiny zemí platících eurem přibude jeden nový člen – Bulharsko, které konečně splnilo všechny potřebné podmínky. Bulharský lev by se měl podle zveřejněných informací stát minulostí již 1. ledna 2026.

Navzdory skepsi ve společnosti je třeba zdůraznit, že Česko je exportní ekonomikou a až 78 procent obyvatel EU platí společnou měnou. V praxi by přitom euro mohlo přinést urychlení, zjednodušení a snížení transakčních nákladů, lepší cenovou srovnatelnost s ostatními zeměmi, nemluvě o vyšší atraktivitě pro zahraniční investory – což bylo možné pozorovat například po zavedení eura na Slovensku nebo ve Slovinsku.