Po většinu posledních dvou dekád představoval rozdíl mezi korunovou a eurovou pětiletou úrokovou sazbou se začátkem za 10 let jeden z nejzajímavějších indikátorů dlouhodobých tržních očekávání. V očích řady investorů nešlo pouze o rozdíl mezi dvěma úrokovými křivkami. Tento spread byl často vnímán jako určitý lakmusový papírek očekávání budoucího přijetí eura.

Historie tomu do značné míry odpovídá. Zatímco v období zhruba mezi lety 2003 a 2016 se spread většinu času pohyboval v relativně úzkém pásmu přibližně mezi -0,5 a +0,5 procentního bodu, od druhé poloviny minulého desetiletí začal vstupovat do zcela nového režimu. V posledních letech se mnohem častěji pohybuje v pásmu okolo +1 až +2 procentních bodů.

Jde o změnu, kterou nelze přehlédnout. Otázkou je, co se vlastně změnilo.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak brexit ovlivnil vnímání evropské integrace a přijetí eura?
  • Proč se očekávaná cesta k euru přesunula z kurzového do cenového kanálu?
  • Jaká rizika může mít delší období samostatné měnové politiky ČR na úrokové sazby?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.