Zatímco pojišťovací ústavy a zajišťovny ještě přesně nevědí, jaké ztráty jim způsobí hurikány Katrina a Rita, které řádily v Mexickém zálivu, britská ropná společnost BP už má víceméně jasno. Včera oznámila, že přírodní živly ji připravily o více než 700 miliónů dolarů.
Na zprávu z londýnské centrály BP ihned reagovala investiční banka Goldman Sachs. Podle ní evropská ropná jednička letos dosáhne čistého zisku 23,6 miliardy dolarů, tedy o 6,6 procenta méně, než udávala předchozí prognóza.
BP kvůli hurikánům ve třetím čtvrtletí poprvé po více než dvou letech klesla denní těžba, a to o 2,8 procenta na 3,8 miliónu barelů ropného ekvivalentu. "Museli jsme snížit předpověď letošní těžby o 130 tisíc barelů," podotkl podle agentury Reuters mluvčí BP Toby Odone. Podle něj bude firma letos těžit 4,1 - 4,2 miliónů barelů denně.
Akcie BP, které od počátku loňského roku získaly 31 procent, zatímco index FTSE 14 procent, na zprávu o ekonomických ztrátách včera v Londýně reagovaly poklesem o 1,8 procenta na 661,5 pence.
Centrála BP zveřejnila podrobnější údaje o ztrátách v Mexickém zálivu jako první. Další těžební společnosti, například Royal Dutch Shell nebo Exxon Mobil, je teprve počítají, poznamenala agentura Bloomberg.
Trh nyní čeká na zprávy od dalších ropných gigantů. Zmíněný Shell byl podle analytika Anguse McPhaila z finanční skupiny ING nucen v Mexickém zálivu uzavřít více plošin než BP. "Se Shellem to opravdu nevypadá dobře," poznamenal McPhail.

Pojistný účet roste
Experti odhadující pojistné ztráty se stále nemohou shodnout. Jisté je jenom to, že jejich předběžné odhady ze začátku září nyní neplatí. Účet bude mnohem větší.
Švýcarská zajišťovna Swiss Re v polovině září uvedla, že světový pojišťovací byznys může kvůli dvěma hurikánům odepsat takových 40 miliard dolarů. Ona sama přijde o 1,2 miliardy dolarů. Vedení původně počítalo asi s půlmiliardovou ztrátou vycházející z celkových pojistných škod ve výši 20 miliard dolarů.
Německá zajišťovna Munich Re prozatím hovoří o celkových ztrátách až 45 miliard dolarů, z toho účet za ničivou Katrinu by měl obnášet 30 miliard dolarů.
Švýcarský ústav Converium Holding své odhady dokonce zdvojnásobil. Pojistný dopad Katriny původně odhadoval na 10 až 20 miliard dolarů, nyní udává 20 až 40 miliard.
Velké zajišťovny by nicméně měly dodatečné náklady unést bez problémů. Ústav Munich Re sdělil, že Katrina ho přijde na zhruba půl miliardy eur, zatímco "milosrdnější" Rita na nějakých 150 miliónů eur. "Zůstáváme optimisty. Plánované dvanáctiprocentní výnosnosti kapitálu bychom letos měli dosáhnout," řekl agentuře Bloomberg šéf firmy Nikolaus von Bomhard.
Hůř dopadla menší zajišťovna Brit Insurance Holdings. Pojistné plnění plynoucí z uvedených dvou hurikánů ve výši 145 miliónů liber šterlinků jí v podstatě spolkne veškerý zisk za letošní první pololetí.

Užší manévrovací prostor
"Účty, které zajišťovnám předkládají hurikány, se liší. Ale žádnou z nich nepoloží," sdělil Frank Stoffel z peněžního domu WestLB. Ale například čtvrtá největší zajišťovna Hannover Re uvedla, že pokud by se podobná katastrofa v dohledné době opakovala, musela by snížit předpověď letošního zisku.
"Náš manévrovací prostor se výrazně zúžil," citovala agentura Reuters nejmenovaného mluvčího společnosti.
Ten zároveň upozornil, že hurikány mají do konce listopadu, kdy končí jejich sezóna, čas na to, aby ještě zamotaly pojišťovnám hlavu.
Ničivé hurikány představují pohromu pro firmy i domácnosti. Ale pojišťovnám a zajišťovnám jdou v jistém smyslu na ruku. Takové a další pohromy klientům připomínají, že se vyplatí uzavřít pojistnou smlouvu. A to umožňuje držet vysoko pojistné sazby.

Více práce v USA
Dopady hurikánů se už konkrétně promítají do statistických a konjunkturních přehledů ze Spojených států amerických. Z poslední zprávy Michiganské univerzity plyne, že pohroma srazila spotřebitelskou důvěru na nejnižší bod za posledních třináct let.
Ministerstvo obchodu ve Washingtonu oznámilo, že spotřebitelské výdaje, představující nejméně dvě třetiny amerického HDP, během srpna ve srovnání s předchozím měsícem nečekaně spadly o půl procenta. Jde o nejhorší propad od listopadu 2001, připomněla agentura Bloomberg.
Přírodní pohroma ale na druhé straně pomohla rozhýbat průmyslové objednávky. Chicagský index nákupních manažerů, mapující aktivitu na průmyslově vyspělém Středozápadě, který v srpnu dosáhl jenom 49,2 bodu, v září vylétl na 60,5 bodu.
"Těžko popřít, že hurikán Katrina nejspíš měl na index pozitivní účinek, neboť v září se vzedmul příliv objednávek," komentoval pro agenturu Reuters Cary Leahey z newyorské poradenské společnosti Decision Economics.

Dopady katastrof na světové hospodářství