Poznání je i zábava, ovšem náročná
"Člověk, který se chce stát vědcem, se pro tuhle kariéru musí rozhodnout brzy, nejlíp ještě v základní nebo aspoň střední škole. Pak už bývá na studium přírodních nebo technických věd pozdě," říká Dorothy Mc Murrichová z univerzity v Edinburghu.
Proto se s několika kolegy rozhodla pro poněkud kočovný způsob života. V nákladním voze plném exponátů objíždí základní školy ve Skotsku a zve deseti- až čtrnáctileté žáky na zábavnou vědu. Z mýdlového roztoku například vyrábějí bubliny mnohem větší než z bublifuku - vejde se do nich celá postava. Na nich vysvětlují některé vlastnosti kapalin a jejich povrchového napětí. Poněkud náročnější je pak malá expozice o vlastnostech subatomárních částic a o stopách, které některé z nich zanechají při příletu z vesmíru do zemské atmosféry.
Jejich show se jmenuje Sci-fun (ze slov science-věda a fun-legrace). "Kdybychom v ní vědecká fakta nekombinovali se zábavou, asi bychom pozornost dětí nezískali," vysvětluje Mc Murrichová. Přiznává, že nápad není originální. Když před pěti lety začínali, půjčili si základní myšlenku i některé exponáty od kolegů z Nového Zélandu. Ti už s autem plným zábavné vědy jezdili před nimi.
Česko až za Čínou
Dorothy Mc Murrichová se účastnila před několika dny v Bruselu akce Noc vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Při ní se v různých evropských zemích až do pozdní noci otevřela některá vědecká muzea a laboratoře pro zájemce, kteří se chtěli podívat na speciální programy. V Česku se do ní zapojili především astronomové, kteří pozvali veřejnost ke svým dalekohledům.
V Bruselu se při té příležitosti sešli odborníci, aby si řekli, jak udělat vědu pro mladé lidi přitažlivou. I Evropská komise přiznává, že země unie zaostávají za Spojenými státy a Japonskem v množství nových objevů a vynálezů, ale také v jejich zavádění do praxe.
Část problémů jasně vyplývá z toho, že evropské země celkově vynakládají na vědecký výzkum míň peněz. Podle posledních údajů dává Japonsko na vědu 3,15 procenta svého hrubého domácího produktu a USA 2,59 procenta. Státy Evropské unie celkově jen 1,93 procenta HDP. Česko vydává 1,26 procenta, což je mimochodem proporcionálně méně, než investuje Čína s 1,31 procenta HDP směřovaným na rozvoj výzkumu.
Evropská unie už připouští, že svůj velký cíl, zvednout do roku 2010 celkově investice do vědy na tříprocentní podíl HDP, asi nesplní, i když chce množství peněz pro výzkumníky stále zvyšovat.
Jinou otázkou pak je, kolik těch výzkumníků vlastně bude.
Nejisté začátky
V Evropské unii dnes pracuje asi 1,6 miliónu výzkumníků. "Z našich propočtů vyplývá, že potřebujeme do roku 2010 asi o 700 000 vědců víc," připomněl na konferenci v Bruselu Raffaele Liberali z Evropské komise. A uvedl, že takzvaný odliv mozků, tedy odchod vědců z Evropy do USA, pokračuje. "Je zcela normální, že vědci přecházejí na jiný kontinent, aby uplatnili své schopnosti a něco nového se naučili," řekl. "Problém je v tom, že se nám nedaří přesvědčit ty, kteří z Evropy odešli, aby se sem zase po čase vrátili."
Není ani jednoduché nadané lidi ve vědě vůbec udržet. Mladí odborníci obvykle dostávají na univerzitách a ve výzkumných ústavech jen krátkodobé smlouvy. Po jejich vypršení musí znovu někde hledat nová stipendia. Pevné místo se zajištěným a někdy i velmi slušným příjmem dostanou, když jim je až třeba kolem pětatřiceti let.
"Tak dlouho se mnohým nechce čekat, a těžko se jim divit," uvedl na konferenci další zástupce Evropské komise Johannes Klumpers.
"Obtížné to je zvláště pro ženy," dodala Leticia Cugliandolová, profesorka Univerzity Paříž VI. "Chtějí mít děti a zajištěnou budoucnost pro jejich výchovu. Často tedy raději obětují vědeckou kariéru a jdou pracovat mimo výzkum. Jejich talenty pak věda ke své škodě ztrácí," varovala.
Evropská komise alespoň vytváří nová stipendia, která by měla mladým vědcům start jejich kariéry usnadnit.
Asimo vyhrál
Po konferenci vyrazili její účastníci do bruselských ulic podívat se, jak se lidem líbí programy připravené vědci a vědeckými muzei.
Například v hale na náměstí Saint Géry bylo nabito až dlouho přes půlnoc. Návštěvníci se tu mohli přesvědčit, že věda nemusí být nijak nudná - mimo jiné si mohli vyzkoušet fakírovo lůžko pobité hřebíky. Zjistili, že při vhodném rozložení hmotnosti není až tak nepohodlné.Největší zájem však vzbuzoval robot Asimo (ten byl ostatně už před dvěma lety představen i v Praze). Procházel se po schodech, podával ruku a ukláněl se. Organizátoři jej pozvali proto, že se na jeho konstrukci podíleli i evropští vědci. Výmluvné však je, že robot má na těle značku Honda. Málokdo z návštěvníků si asi pomyslel něco jiného, než že to je úspěch japonské, a nikoli evropské techniky...
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



