Obchod v příhraničí se ještě potýká s problémy, ale má podporu aktivních lidí

Ve velkém sále hotelu Javor v tichém údolí Těšínských Beskyd sedí u dlouhých stolů kolem padesáti zástupců moravských, českých a polských firem. Mikrofon i průběh jednání má v ruce Jiří Cienciala, předseda představenstva Česko-polské obchodní komory (ČPOK) a šéf Třineckých železáren. Atmosféra je uvolněná, vystoupení krátká a svižná. Představuje se i několik nových členů komory.
Rozhovory pokračují v kuloárech i při posezení u hudby. O něco později většina ředitelů firem usedá do naleštěných aut a odjíždí. Jiří Cienciala spěchá na letadlo do Vídně.
"Setkání vedení a členů komory není jen kulturní či naopak jen formální záležitostí. Myslíte si, že by se sem ředitelé vypravili jen tak, na skok? Obyčejně se tu podepisují kontrakty a partneři se zde setkávají, aby projednali své obchodní záležitosti. Podpora byznysu a řešení problémů i tímto způsobem je posláním komory," říká Danuta Przeczková, ředitelka Česko-polské obchodní komory v Ostravě.
Ostatně problémů je k řešení dost. "Jedním z nich je stále ještě nedostatečná propustnost silničních přechodů pro převoz zboží, jejich počet a tonážní omezenost," tvrdí Milan Peprník, působící jako obchodně ekonomický konzul v Katovicích, který se koncem září zúčastnil v Náchodě zasedání hospodářských komor z celého česko-polského pohraničí. Menším podnikatelům a živnostníkům na obou stranách 790 kilometrů dlouhé hranice tato situace komplikuje život.
Stejný postoj zastává i polský konzul v Ostravě Piotr Czosnyka. "Pohyb zboží pro nákladní přepravu se v řadě horských oblastí nezrychlil. Přitom hraniční policie je připravena přijmout i náklady do 3,5 tuny a silnice splňují podmínky pro nákladní přepravu. Domnívám se, že tu mnohdy jde o byrokracii," tvrdí konzul. "Podívejte se, čtyři roky se válčilo o pěší hraniční přechod. Otevřen byl až na přímý pokyn z české vlády," dodává Piotr Czosnyka.
Dalším problémem je nejednotnost národních předpisů pro příhraniční obchod. "Čech nemůže bez registrace v Polsku prodávat, Polák v příhraničí u nás ano. Problém je i s ověřováním partnera. V Polsku neexistuje na internetu obdoba obchodního rejstříku na internetu," upozorňuje Jiří Germanič, ředitel OHK Opava. "Taková situace má přirozeně dopad na omezenější nabídku v oblasti poskytování služeb," uvádí konzul Peprník.

Firmy u regionálních zastoupení komor často hledají odpověď, ptají se právě na legislativní odlišnosti, na daně po vstupu do EU, hlavně na systém připočítávání a odpočtu DPH či na záležitosti spojené s uznáváním certifikátů a kvalifikací.
"Největší zájem je o přímé vyhledání polských partnerů, ale zde databáze všech subjektů trpí neúplností. Objevují se i dotazy na kontakty na polské úřady práce, protože našim firmám chybějí zejména kovoobráběči, svářeči a jiné technické profese," říká Jiří Germanič.
Nehledě na uvedené potíže se na česko-polském pomezí daří postupně uvádět do života řada zajímavých projektů. Například v Ostravě vzniklo Centrum přeshraniční spolupráce, které zajišťuje kontaktní servis pro zájemce o podnikání v Polsku.
"Služba obsahuje celé spektrum možností od použití kanceláře a technického zázemí, pořádání propagačních akcí v Polsku či prezentací na výstavách, přes poskytování informací o firmách a podnikatelských příležitostech a poradenských službách, až po tlumočení," říká Danuta Przeczková. (Informace lze najít na adrese www.opolsku.cz)
Komora se ale už nyní může pochlubit praktickými výsledky. "Uvedu jeden příklad za všechny. Podařilo se nám pomoci ostravské firmě Medium Soft, zřizující centra tísňového volání. Komora vyhledala kontakty a i díky tomu je nyní v Tarnově otevřeno jedno takové centrum," říká Przeczková.
Další projekt s názvem 5P má pomoci udržet či vytvořit až pět set pracovních míst v příhraničí Královéhradeckého kraje a bezplatně podpořit živnostníky a malé podnikatele. Projekt připravila krajská hospodářská komora ve spolupráci s hradeckým hejtmanstvím, obdobný je i na polské straně hranic. Cílem má být zvýšení informovanosti a kvalifikace podnikatelů a jejich konkurenceschopnosti.
Česko-polský obchod a vzájemné vztahy lidí má oživit i řada akcí, které komory chystají. Jednou z nich je Polský den v Olomouci, který se bude konat 26. října. "Jestliže před pár lety nastalo určité ochlazení vztahů mezi polskou stranou a Olomouckým krajem, teď nás výrazně podporují konzulové z Ostravy a v Katovic. I oni přijdou na akci, od níž si za účasti politiků a podnikatelů z obou zemí slibujeme povzbuzení spolupráce a byznysu," říká Jaroslav Havelka, ředitel OHK Olomouc.
V Trutnově bude otevřena hospodářská výstava Krkonoše 2005, ve Vratislavi proběhne setkání Futuralia 2006 nebo česko-polské ekonomické fórum Pohraničí 10 let poté. Výčet zdaleka není konečný. Svědčí však o intenzívní snaze českých i polských představitelů stále více spojovat obyvatele i byznys příhraničních oblastí.


Hrubá měsíční mzda ve srovnání
(v eurech)
Slovinsko 1106
Maďarsko 579
ČR 566
Polsko 506
Estonsko 466
Slovensko 395
Litva 335
Lotyšsko 300
Zdroj: bfai