Václavské náměstí čekají změny

Studie počítá s přeložením jednoho ramene magistrály za Národní muzeum a s propojením náměstí s Vinohradskou třídou bulvárem pro pěší. Václavské náměstí by tak znovu dostalo vzhled, do kterého výstavba magistrály tak nešetrně zasáhla. Mohlo by se tak stát již za pět let.

Tunel povede za Muzeem. "Dlouhou dobu je známo, že bez vyřešení magistrály není možné přemýšlet o nové podobě Václavského náměstí. Po letech marných diskusí leží konečně na stole návrh, jak přeměnit tuto dopravní stoku v městský bulvár a znovu připojit Národní muzeum k náměstí," uvádí náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister, do jehož kompetence územní rozvoj města spadá. "Projekt také potvrdil nutnost přenést severní rameno magistrály za Muzeum a v krátkém úseku křížení s Vinohradskou třídou ji zahloubit pod povrch."

Řidiči, kteří dnes jezdí po části magistrály mezi Muzeem a Václavským náměstím, tedy nově pojedou v tunelu po Legerově ulici pod Vinohradskou třídou. Mezibranská ulice nebude průjezdná. Sokolská a Legerova ulice směrem do Nuslí by měla být jen dvouproudá. V krajních pruzích budou vysázeny stromy.

Severojižní magistrála patří v současné době ke klíčovým městským komunikacím. Plán přeložení magistrály a zklidnění dopravní situace na Václavském náměstí však přímo souvisí s dostavbou severozápadního vnitřního okruhu města. Bez dokončení severozápadní části městského okruhu, který se napojí na Strahovský tunel a povede až do Troje, se nic dít nebude. "Osobně vnímám jeho dokončení jako první krok k zahájení přestavby magistrály v okolí Václavského náměstí a k ostatním omezením dopravy v Pražské památkové rezervaci," vysvětluje Jan Bürgermeister.

Dřívější možnost přeložení magistrály nepřichází v úvahu mimo jiné proto, že podle dopravních studií by bez dokončeného severozápadního okruhu došlo k vysokému zatížení rezidenčních čtvrtí v Praze 8, 9 a 10. V současné době projede po magistrále kolem 85 tisíc aut denně, což představuje obrovské zatížení jak pro životní prostředí, tak pro okolní stavby. Studie počítá se snížením počtu projíždějících aut na 45 až 50 tisíc denně. "Chtěli bychom mimo jiné zúžit jízdní pruhy, snížit rychlost, udělat úrovňové křižování a další změny," říká Jan Bürgermeister. Podle předpokladů by mohla být tato část okruhu hotova někdy v roce 2010.

Kam pojedou tramvaje?

Veškeré komunikace kolem Muzea jsou přitom projektovány tak, aby směrem k Václavskému náměstí od Vinohradské třídy mohly zajíždět již jen tramvaje. To také úzce souvisí s potřebou výstavby garáží v horní části Václavského náměstí. Zavedení výlučně tramvajové dopravy v úseku Václavské náměstí-Vinohradská třída až po náměstí I. P. Pavlova přinese zklidnění. Podle studie budou tramvaje moci odbočit i ze současné zastávky Muzeum dolů do centra.

"Od té doby, co jsem v politice, si myslím, že usilovat o znovuzavedení tramvají na Václavské náměstí je rozumné. Jde o protažení z Vinohradské třídy minimálně na úrovni křížení s Jindřišskou. Velkou výzvou je diskuse nad tím, jestli pokračovat tramvají dál na hradební okruh a na náměstí Republiky. Já si myslím, že to je velmi nutný předpoklad v případě přestavby magistrály, propojit pěším provozem Václavské náměstí s Vinohradskou třídou, a tramvaj pak do takového prostoru patří," tvrdí Jan Bürgermeister.

Méně aut, více zeleně

Současný stav Václavského náměstí nepokládají za uspokojivý ani zástupci první městské části. Proto vyhlásili architektonickou soutěž o nový vzhled středu města. Vítěze chce porota vyhlásit v listopadu. Autor nejlepšího návrhu získá milion korun, druhé místo bude spojeno s částkou půl milionu korun, třetí se čtvrtmilionovou sumou.

V současné době smí na Václavském náměstí parkovat téměř tři sta aut, z toho třicet vozů taxislužby. To by se však mělo změnit. Podmínky architektonické soutěže počítají s razantními dopravními změnami v této oblasti. Podle představ radnice Prahy 1 by z náměstí měly zaparkované automobily zmizet. Mohly by tam zastavit jen vozy zásobování. "Auta by v budoucnu měla parkovat jen v podzemních garážích," zdůrazňuje předseda komise pro územní rozvoj první městské části Filip Dvořák.

Na Václavském náměstí by se také měly rozšířit chodníky a přibýt další stromořadí. Architekti se zaměří na rozmístění a množství restauračních zahrádek či reklamních panelů. "Totéž se bude týkat laviček, zábradlí, odpadkových košů, telefonních budek, osvětlení a zeleně," uvádí starosta Prahy 1 Vladimír Vihan. Snížit by se měl počet prodejních stánků. Odborníci se budou dále zabývat případným návratem tramvají.

Složité financování

Přestavba horní části Václavského náměstí rozhodně nebude levnou záležitostí. Kde na ni město vezme peníze?
"Dokážu si představit několik způsobů financování daného projektu, mimo jiné ze zdrojů města v kombinaci s penězi z fondů Evropské unie nebo pomocí jiných finančních variant. V úvahu připadá také propojení partnerství soukromého a veřejného subjektu, takzvané PPP projekty. To je elegantní řešení, jak zajistit nezbytné investice města, aniž by se dostávaly do jeho bilance dluhy. V žádném případě přitom nejde o samoúčelnou spásu, ale náročné projekty, kdy se musí hledat úspory v technickém řešení a provozních nákladech. A to umí soukromý investor lépe než veřejný sektor. Důvody pro tento způsob financování musí být jasné od samého počátku projektu," tvrdí Jan Bürgermeister.

Ambiciózní plány

Přestavby by se v budoucnu nemělo dočkat jen Václavské náměstí, ale také celá oblast od Hlavního nádraží přes Vrchlického a Čelakovského sady až po náměstí I. P. Pavlova. "Pokud se stane změna Václavského náměstí prioritou města, mohl by za pět až sedm let spojovat Václavské náměstí s Vinohradskou třídou bulvár pro pěší," uzavírá Jan Bürgermeister.