Na rozdíl od senátora Jiřího Zlatušky si však nemyslím, že dosud publikované srovnávací studie ukazují, že všechny zdejší univerzity jsou jen na úrovni "oblastního přeboru". Jako fyzik jsem si totiž navykl zamýšlet se nad tím, nakolik jsou naměřená data spolehlivá, dřív, než na jejich základě začnu formulovat dalekosáhlé závěry.
Dovoluji si proto upozornit, že vedle žebříčku HESTT, na který se odvolává Jiří Zlatuška, existují ještě dvě další podobně rozsáhlé studie. Známější z nich vznikla na Shanghai Jiao Tong University (viz http://ed.sjtu.edu.cn/ranking.htm). Na rozdíl od HESTT se v tomto Academic Ranking of World Universities již objevuje alespoň Univerzita Karlova (200 - 300 v pořadí), zatímco čínské a indické univerzity, pochvalně zmiňované senátorem Zlatuškou, mají v tomto šanghajském žebříčku ke špičce dost daleko. Rozdíl souvisí s odlišnou metodikou hodnocení. Čínská studie se opírá pouze o kvantitativní veřejně dostupné údaje o činnosti jednotlivých univerzit (například počty vědeckých prací zaznamenaných v databázi Web of Science), kdežto HESTT klade vedle těchto údajů důraz na subjektivní "peer-review" hodnocení skupinou asi 2350 odborníků z celého světa.
Třetí žebříček byl vypracován v InternetLab při Centro de Información y Documentación Científica (CINDOC) v Madridu, viz http://www.webometrics.info.
Opírá se, podobně jako studie čínská, pouze o kvantitativní ověřitelné údaje, nepřihlíží však počtu nositelů Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile působících na univerzitě v době udělení. Podle CINDOC je pořadí našich škol následující UK Praha (103, v evropském žebříčku 20. místo), ČVUT Praha (292) a MU Brno (327).
Jiří Zlatuška je místopředsedou senátního výboru pro vědu a vzdělávání. Pokud by dospěl k závěru, že je možné přejít od dosud převažujícího financování škol podle počtu studentů k financování zohledňujícímu též seriózně hodnocenou kvalitu poskytovaného vzdělání, určitě by měl velkou šanci pozitivně ovlivnit budoucí kvalitu škol. Z hlediska vylepšení perspektivy jejich umístění v žebříčcích, v nichž dominuje aspekt kvality vědeckého výzkumu, by navíc mohl ovlivnit způsob rozdělování prostředků na výzkum směrem k rozdělování podle jeho kvality, mimo jiné i tím, že nejlepším z univerzit, či alespoň některým z jejich fakult a ústavů, bude umožněno profilovat se jako tzv. research universities, jejichž existence by nezávisela bytostně na počtech studentů v bakalářských programech.
Jaromír Plášek
Autor je docentem na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



