Přátelské úsměvy vystřídaly nevraživost uplynulých měsíců a neformální jednání lídrů zemí Evropské unie v noblesním paláci Hampton Court u Londýna jakoby pročistilo atmosféru mezi evropskými státníky. Ale nic víc.
A budoucnost unie? Hmatatelných výsledků bylo minulý týden poskrovnu, více bylo ochoty dohodnout se příště.
Optimisticky naladěný premiér Tony Blair otevřel po dlouhé době kontroverzní téma financování Evropské unie pro období 2007 až 2013. Nové země unie pozorně naslouchaly. Bez přijetí rozpočtu se neotevře penězovod, kterým budou proudit příspěvky ze společné bruselské pokladny.
"Nemůžeme si představovat, že zkasírujeme svých sto miliard ročně - a problémy, které má západní Evropa, jí přenecháme," řekl premiér Jiří Paroubek. "Projekt musí být výhodný pro všechny."
Tony Blair připustil, že shoda je stále daleko. "Nikdy jsem nepočítal s tím, že se zvolením Merkelové bude Berlín ustupovat - a pozice Francie je jasná," uvedl.
Rivalita Paříže a Londýna se promítá i do jednání EU se Světovou obchodní organizací (WTO). Evropský vyjednávač Peter Mandelson, britský komisař pro obchod, čelí tlaku Francie, která zpochybnila, zda se pohybuje v rámci mandátu.
Blair nabídl Evropě i další body k debatě: v popředí zájmu stály návrhy, jak by se měla unie vyrovnat s výzvami, které předkládá globalizace. Britský premiér nabízel odpovědi spíše anglosaské - například zvýšit investice do vzdělávání, ale i spíše "francouzské" - třeba dotovat obory postižené dopady globalizace. "Nechceme pumpovat peníze do krachujících firem, ale pomáhat lidem, aby si našli jinou práci," vysvětloval jeho mluvčí Tom Kelly.
Nápad znervóznil Německo. Jako největší přispěvatel do unijní pokladny se obává dalších výdajů. "Jsem velmi skeptický k tomuto nápadu předsedy komise José Manuela Barrosa, nevím, jak by bylo fond možné financovat," prohlásil dosluhující německý kancléř Gerhard Schröder.
Paříž a Londýn si nejsou o mnoho blíže v otázce rozpočtu. Významný posun se nekonal především ve věci kontroverzní britské slevy či francouzských dotací zemědělcům. "Jakýkoli ústupek je pro nás zcela mimo diskusi," zdůraznil francouzský prezident Jacques Chirac.
Ustupovat nechce Paříž ani při souvisejícím jednání s WTO. Kritizuje návrhy, které nabídl partnerům unie Mandelson: seškrtání dovozních cel na zemědělské produkty o 35 až 60 procent. Průměrně by unie snížila cla ze současných 23 na 12 procent. Exportní dotace chce unie snížit o 70 procent. Škrtáte, ale málo, vzkazují unii před prosincovým jednáním v Hongkongu Spojené státy, Brazílie či Austrálie.
Také diskuse v Londýně končila ujištěním o snaze dohodnout se příště: Uvidíme na summitu Evropské unie v prosinci, říkali si státníci.
Na rozdíl od neformálního summitu z minulého týdne na posledním setkání pod britským předsednictvím už půjde o hodně. Neschválení rozpočtu by jen prohloubilo krizi.
A budoucnost unie? Hmatatelných výsledků bylo minulý týden poskrovnu, více bylo ochoty dohodnout se příště.
Optimisticky naladěný premiér Tony Blair otevřel po dlouhé době kontroverzní téma financování Evropské unie pro období 2007 až 2013. Nové země unie pozorně naslouchaly. Bez přijetí rozpočtu se neotevře penězovod, kterým budou proudit příspěvky ze společné bruselské pokladny.
"Nemůžeme si představovat, že zkasírujeme svých sto miliard ročně - a problémy, které má západní Evropa, jí přenecháme," řekl premiér Jiří Paroubek. "Projekt musí být výhodný pro všechny."
Tony Blair připustil, že shoda je stále daleko. "Nikdy jsem nepočítal s tím, že se zvolením Merkelové bude Berlín ustupovat - a pozice Francie je jasná," uvedl.
Rivalita Paříže a Londýna se promítá i do jednání EU se Světovou obchodní organizací (WTO). Evropský vyjednávač Peter Mandelson, britský komisař pro obchod, čelí tlaku Francie, která zpochybnila, zda se pohybuje v rámci mandátu.
Blair nabídl Evropě i další body k debatě: v popředí zájmu stály návrhy, jak by se měla unie vyrovnat s výzvami, které předkládá globalizace. Britský premiér nabízel odpovědi spíše anglosaské - například zvýšit investice do vzdělávání, ale i spíše "francouzské" - třeba dotovat obory postižené dopady globalizace. "Nechceme pumpovat peníze do krachujících firem, ale pomáhat lidem, aby si našli jinou práci," vysvětloval jeho mluvčí Tom Kelly.
Nápad znervóznil Německo. Jako největší přispěvatel do unijní pokladny se obává dalších výdajů. "Jsem velmi skeptický k tomuto nápadu předsedy komise José Manuela Barrosa, nevím, jak by bylo fond možné financovat," prohlásil dosluhující německý kancléř Gerhard Schröder.
Paříž a Londýn si nejsou o mnoho blíže v otázce rozpočtu. Významný posun se nekonal především ve věci kontroverzní britské slevy či francouzských dotací zemědělcům. "Jakýkoli ústupek je pro nás zcela mimo diskusi," zdůraznil francouzský prezident Jacques Chirac.
Ustupovat nechce Paříž ani při souvisejícím jednání s WTO. Kritizuje návrhy, které nabídl partnerům unie Mandelson: seškrtání dovozních cel na zemědělské produkty o 35 až 60 procent. Průměrně by unie snížila cla ze současných 23 na 12 procent. Exportní dotace chce unie snížit o 70 procent. Škrtáte, ale málo, vzkazují unii před prosincovým jednáním v Hongkongu Spojené státy, Brazílie či Austrálie.
Také diskuse v Londýně končila ujištěním o snaze dohodnout se příště: Uvidíme na summitu Evropské unie v prosinci, říkali si státníci.
Na rozdíl od neformálního summitu z minulého týdne na posledním setkání pod britským předsednictvím už půjde o hodně. Neschválení rozpočtu by jen prohloubilo krizi.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
