Souboj o národní vzdělanost

Heslo "znalostní ekonomika" sice asi nadcházející volby nerozhodne. Už teď si ale značná část politické elity uvědomuje, že k úspěchu v globální soutěži potřebujeme mnohem kvalitnější vzdělání. Naše děti na základních školách "propadají" při testech funkční gramotnosti, vysokou školu má za sebou jen každý desátý Čech a z peněz investovaných do výzkumu máme pramalý užitek.

Do bitvy o českou vzdělanost se zapojili vědci. Na tom, jak by mělo tuzemské vzdělání v příštích desetiletích vypadat, se shodnou. To však neznamená, že shoda by byla všeobecná. Naopak, konflikt vědeckých názorů je tím jen ostřejší.

Základní souhlas

Česko musí do své vzdělanosti investovat víc, protože v mezinárodní konkurenci může obstát pouze jako ekonomika, kde se uplatňuje vzdělané, a tedy kvalifikované obyvatelstvo. O tom není pochyb mezi experty z Pedagogické fakulty Karlovy univerzity, kteří mají blízko k sociální demokracii. Souhlasí s tím také sociologové z Akademie věd, kteří spolupracují s nynější opozicí, občanskými demokraty.

Jejich spor má těžko uvěřitelnou příčinu - mají zcela opačné názory na to, zda levicová vláda zahájila reformu školství, anebo naopak, zda nic nedělá a vlastně jen konzervuje současný systém. ODS žádá kroky, které by byly víc vidět. Osm měsíců před volbami se zavázala, že pokud navrhne změny, tak budou velmi radikální.

ODS: Všechno bylo špatně

Plán reforem zpracoval do politického dokumentu před pěti lety univerzitní expert Jiří Kotásek. Návrh, na kterém spolupracovaly tři desítky dalších odborníků, nazval Bílou knihou. Hlásil, že tím začíná hluboká proměna vzdělávacího systému: "Bude stejně radikální, jako bylo zavádění povinné školní docházky před dvěma sty lety v počátcích průmyslové revoluce."

Hlavní prioritou mělo být rozšíření vzdělávacích možností především pro dospělé. Pro žáky a studenty se měly změnit vzdělávací programy, školy měly získat větší nezávislost a propojit se s komunálními samosprávami i podniky. Kvalita vzdělávací nabídky se měla začít průběžně hodnotit.

Kotáskovu Bílou knihu předložil vládě ještě ministr Eduard Zeman. Kabinet Miloše Zemana ji v roce 2001 schválil jako hlavní materiál pro rozvoj školství a hlásí se k němu i další sociálně demokratičtí ministři. Podle Kotáska se od té doby podařilo leccos uskutečnit.

Letos v říjnu vydali svou Bílou knihu akademici v čele se sociologem Petrem Matějů. Navazuje na Kotáskův materiál, který prý nechali vládní politici ležet ladem. "Od roku 2001 nebyla navržena žádná zásadní reforma, natož aby se začala provádět," vysvětluje svou motivaci a radikálně odlišný popis nynějšího stavu Matějů. Je třeba začít opět od nuly, vrátit se ke čtyři roky starým východiskům a vymyslet skutečnou reformu.

"Nová Bílá kniha může být základem vzdělávací politiky pro budoucí vládu," potvrzuje význam druhého pokusu stínový ministr školství za ODS poslanec Walter Bartoš. Přiznává, že starý materiál obsahoval velmi kvalitní pasáže, například ty, které chtěly zavést rámcové vzdělávací programy - na rozdíl od dosavadních osnov to měly být jen mantinely, podle kterých by si osnovy psaly jednotlivé školy. "Bohužel tato vláda nedokázala plány realizovat," říká Bartoš.

Stostránková Bílá kniha č. 2, na níž se vedle Petra Matějů podílel také senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška a Bartošův poradce Petr Roupec, neříká, jak dál. Popisuje aktuální stav a vrší důkazy, že se v posledních letech ve školství prakticky nic nezlepšilo.

ČSSD: Něco jsme dokázali

Kotásek útoky zprava odmítá jako nepodložené. "Bílá kniha je otevřený dokument a je správné, když někdo chce pokračovat. Proti pokusu profesora Matějů mám ale zásadní výhrady. Svůj úkol si jednoduše ulehčil tím, že zcela odmítl, co se za pět let udělalo," říká muž, který je už čtvrtým rokem poradcem ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD).

Kotásek připomíná, že vznikly rámcové programy pro základní a mateřské školy, které se teď na jejich základě učí psát vlastní osnovy. Podle Bílé knihy vznikl také nový školský zákon, který dává obcím a krajům větší vliv ve školách. V Karlovarském kraji už inspektoři na zkoušku hodnotí schopnosti žáků pátých a devátých tříd. V Poslanecké sněmovně míří do druhého čtení zákon o celoživotním vzdělávání a nový systém výuky pro dospělé testuje Národní ústav odborného vzdělávání ve spolupráci s Libereckým a Moravskoslezským krajem. Pokročila diskuse o nových maturitách, jež by se měly zavést za tři roky.

"V materiálu připraveném experty kolem Petra Matějů jsou dobře rozpracovány pasáže o selektivitě našeho školství," chválí své konkurenty Kotásek. Ihned však připojuje, že nejde o žádný objev.

Neefektivní výběr

I stará Bílá kniha upozorňovala, že systém, který vybírá žáky pátých tříd do elitních víceletých gymnázií, není efektivní, protože u desetiletých se jejich schopnosti a dispozice nedají včas rozeznat. Tento systém navíc diskriminuje děti méně vzdělaných rodičů. Zrušit selekci v pátých třídách se pokusil už ministr Eduard Zeman, ale lobby víceletých gymnázií dokázala ve sněmovně získat na svou stranu pravicové poslance.

Kotásek upozorňuje, že vysoké školy přijímají o polovinu více studentů než před pěti lety a zavedly moderní třístupňový systém studia - většina studentů se nejdříve stane bakalářem, pak přejdou na magisterský a doktorský stupeň. "Nepodařilo se však propojit vyšší odborné školy s vysokými," připouští Kotásek. Uznává, že starou Bílou knihu překonaly materiály, které o vysokém školství a o výzkumu připravili resortní ministryně Buzková a vicepremiér Martin Jahn. "Především zdůrazňují, že přednost má dostat ten výzkum, který půjde využít v praxi. To je novinka," říká Kotásek.

Čekání na důkazy

Autoři nové Bílé knihy odmítají takový výčet jako prázdnou rétoriku. Zkoušky rámcových vzdělávacích programů ještě neznamená, že budou úspěšně zavedeny. Totéž platí o maturitách. "V některých ohledech se dělá opak toho, co slibovala Bílá kniha. Posílila byrokracie, která může bránit vzniku nových škol podle poptávky občanů," říká Bartoš.

Stejně nešťastný je podle názoru stínového ministra školství pokus o hodnocení kvality výuky. "Zavedou se testy podle současné praxe, kdy se ještě učí podle starých osnov. Důsledkem bude konzervace současného stavu," upozorňuje nová Bílá kniha.

Srovnání s konkurencí

Bartoš a jeho lidé popisují potíže českých vědců, kteří neobstojí ani v konkurenci nových členských zemí unie. "Na vědu dáváme z nových členů sice nejvíce, ale při pohledu na efektivitu jsme na tom nejhůře," tvrdí stínový ministr.

Varování opozice potvrdily výsledky soutěží o evropské vědecké granty. Češi měli vůbec nejhorší výsledky a místopředseda vládní rady pro výzkum a vývoj Vladimír Viklický to připsal pohodlnosti vědců, kteří se nesnaží shánět další zdroje v Bruselu.

Výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání se nezlepšují, rozdíly mezi kvalitou vzdělávání osmnáctiletých učňů a gymnazistů rostou, čeští vědci se neprosazují lépe než dříve. Na otázku, kdy nastane obrat k lepšímu, nemá současná exekutiva odpověď.

"Na konkrétní výsledky reforem se musí čekat. Je to věc postupného vývoje," říká ministryně Buzková. Její postoj podporují lidovci, kteří Bílou knihu připravenou ODS kritizovali na konferenci na téma vzdělávání uspořádané v Senátu. Profesor Kotásek připouští, že se dílčí hodnocení probíhajících změn zanedbalo. "Bude třeba udělat politické hodnocení po volbách," doporučuje.

Autor první Bílé knihy sám připravuje srovnávací studii o školských reformách ve střední Evropě. Připouští, že Češi mají mírné zpoždění. "Více však záleží na tom, jestli je reforma dobrá. Školství je navíc hodně složitý systém, a tak se může ukázat, že se v něm česká váhavost vyplatí," dodává. Z reforem ve střední Evropě prý vyplývá, že kvalitnější může být jen maďarský model.

Naše reformy budou vidět

Profesor Matějů a jeho tým se chystá na skutečné reformy. "Pokud ODS uspěje ve volbách, bude chtít hned v prvním roce zavést školné na vysokých školách. Říkám to naprosto korektně a otevřeně," upozorňuje Bartoš.

Experti spojení s občanskými demokraty se pokusí zachránit reformu osnov na základních školách. "Má jen malou naději uspět, pokud rychle nezíská věcnou a finanční podporu," míní autoři.

Nynější opozice by chtěla především zřídit poradenské služby pro učitele a široce o změnách informovat veřejnost. O nabídce služeb základního a středního školství nemají napříště rozhodovat ministerské směrnice, ale jen zastupitelstva obcí a krajů. Studium na vysoké škole má být umožněno každému, kdo o ně projeví zájem.

"Vůle k reformám byla nízká, protože veřejnost byla ujišťována, jak je naše školství v pořádku. Pokud snad v něčem zaostáváme, prý to lze spravit pouze drobnými korekcemi," stojí v nové Bílé knize, která doporučuje s těmito iluzemi skoncovat.

petr.holub@economia.cz

Český vzdělávací systém a jeho výsledky