Střelba na hranicích byla zločinem, který je podle mezinárodního práva nepromlčitelný, tvrdí Ján Langoš, bývalý federální ministr vnitra a dnes předseda správní rady slovenského Ústavu paměti národa. A chce podle toho také postupovat: tedy pohnat k odpovědnosti nejen ty, kteří stříleli, ale všechny, kdo jim to nařizovali.

HN: Co to přesně znamená?
Střelba na hranicích byla organizovaným násilím, kterého se dopouštěli představitelé státu vůči vlastnímu civilnímu obyvatelstvu. A to je podle mezinárodního trestního práva zločin proti lidskosti, který je nepromlčitelný. Lze proto i dnes stíhat ne pouze toho, kdo nakonec zmáčkl spoušť, ale každého, kdo se na tom podílel: a to od představitelů státu, tedy členů ÚV KSČ. Ti vydávali politické příkazy, podle nichž se pak řídila celá zem. A i další instrukce, podle nichž se to dělo, přece někdo podepisoval: přes náčelníky Pohraniční stráže, armády, po velitele rot, kteří vydávali příkazy, až po ty poslední, tedy ty, kteří stříleli.

HN: Kdy s tím tedy chcete na Slovensku začít?
V tuhle chvíli shromažďujeme dokumenty od usnesení ÚV KSS - zjišťujeme, kdo je podepsal - až po konkrétní příkazy, které také mají své autory. Nechytejte mě za slovo, ale výsledky bychom rádi měli do konce roku a vše předáme prokuratuře.

HN: Podaří se ale dostat před soud i "vrahy od psacího stolu", tedy komunistické politiky, kteří tomu všemu dávali zelenou? Pokud ještě žijí, jsou už to velmi staří lidé, většina je ale už zřejmě po smrti...
Samozřejmě: toho, kdo je po smrti, už stíhat nelze. Ale my také podle zákona můžeme veškeré naše poznatky a získané dokumenty zveřejnit. A to také uděláme.

HN: Mimochodem: byl už na Slovensku někdo za střelbu na hranicích odsouzen?

Ne. Soud obvykle rozhoduje o tom, jestli měl ten který pohraničník právo použít zbraň, a případně případ klasifikuje jako zabití, které je už promlčeno. Ale to, co chceme použít my, je zcela jiná právní kvalifikace.

HN: Jak jste na ni vlastně přišli?
Vycházíme ze Statutu norimberského válečného tribunálu, z usnesení Organizace spojených národů a z rozsudku Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku v případu posledního komunistického šéfa NDR Egona Krenze.
Ten dostal v Německu za odpovědnost za smrt na hranicích šest let vězení. Stěžoval si u Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ten ale jeho stížnost zamítl, a navíc dva jeho soudci vydali takzvaná pozitivní vóta, která jsou součástí rozsudku a která říkají: kromě německých zákonů mohl být stíhán i podle mezinárodního trestního práva za zločin proti lidskosti.
To má celé základ v norimberském trestním právu a je součástí statutu i Římského trestního soudu z roku 2000. Slovensko i Českou republiku zavazuje platné mezinárodní právo od roku 1945.

Ján Langoš
Devětapadesátiletý předseda správní rady Ústavu paměti národa patřil k členům slovenského disentu. V letech 1989 - 90 byl pak mezi vůdci Verejnosti proti násiliu, za niž byl zvolen do Federálního shromáždění ČSFR. Do roku 1992 byl federálním ministrem vnitra. V letech 1995 - 2001 byl předsedou slovenské Demokratické strany. V čele ÚPN je od května 2003.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist