Kvalitu auditu podpoří stálá péče o vzdělávání

Téma kvality auditu je velkou příležitostí a současně výzvou nejen pro auditory registrované Komorou auditorů ČR (dále jen KA ČR), ale v podstatě pro auditory na celém světě. Důvod je prostý: změnit tvář auditu v očích odborné veřejnosti po četných účetních skandálech ve Spojených státech a v Evropě. Nemůžeme totiž s jistotou říci, že se již žádné další nebudou opakovat.
Není účelem tohoto příspěvku se snažit pomocí složitých rozkladů o rehabilitaci auditorů a tvrdit, že na těchto skandálech nenesou žádnou vinu, ačkoliv je zřejmé, že jejich medializace nebrala příliš v úvahu práva a povinnosti auditorů na jedné straně a odpovědnost statutárních orgánů na straně druhé. Čtenář tak mohl dojít k logickému závěru, že v těchto zjištěných případech auditoři vedli účetnictví, sestavovali daňové přiznání a prakticky odpovídali v auditované společnosti za vše. Za co vlastně odpovídali pověření pracovníci statutárního orgánu v oblasti účetnictví, rozplétají dodnes různé vyšetřující a soudní orgány a nestačí se divit (viz již některé dílčí výsledky soudních jednání například u zkrachované společnosti Enron). Otázku kvality řeší Komora auditorů ČR v současné době především stálou péčí o vzdělávání auditorů.

Kontinuální profesní vzdělávání

Principy tohoto vzdělávání mají základ v tzv. celoživotním vzdělávání, kterým musí procházet každá nezávislá profese, ať se jedná o lékaře, advokáty, účetní, architekty nebo o další řadu svobodných povolání. Výkon těchto profesí se nemůže obejít bez cílevědomého doplňování znalostí. Formy jsou různé. První z nich je studium odborné literatury - v případě auditora jde o nekonečný proces neustálých změn v právních předpisech. Znalost aktuálního stavu platné legislativy a správné orientování se v ní je jednou ze základních podmínek kvalitní práce auditora. Další formou může být návštěva odborných seminářů na dané téma, neboť řada nových, respektive novelizovaných předpisů není jednoznačně formulována a ucelený výklad včetně potřebné diskuse je jedinou možností, jak příslušnou změnu pochopit a správně aplikovat v praxi.
Významnými tématy byly v letech 2003 až 2005 Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS), jejichž povinné zavedení určuje pro vybrané účetní jednotky kotované na burze cenných papírů novela zákona o účetnictví s platností od 1. 1. 2005. Tématem, které bude vyhlášeno pro rok 2006 a následující, budou Mezinárodní auditorské standardy, jejichž zavedení bylo schváleno radou komory s platností od 1. ledna 2006. Jejich přijetí je rovněž jednou z forem zvýšení kvality auditu, neboť aplikace těchto standardů zaručuje jednotný systém auditorských postupů, které využívají auditoři na celém světě - sdružení v mezinárodní organizaci IFAC, jejímž je KA ČR řádným členem téměř od svého vzniku.
Každý auditor, který je registrován v komoře, je povinen splnit podmínky tohoto vzdělávání v minimálním rozsahu 35 hodin ročně - tento limit bude od 1. 1. 2006 zvýšen na nejméně čtyřicet hodin v souladu se mezinárodním vzdělávacím standardem IES č. 7 (Program of Lifelong Learning and Continuing Development of Professional Competence). O splnění této povinnosti je nutno podat písemnou zprávu za uplynulý rok. V případě, že toto není ze strany auditora splněno, vystavuje se riziku, že s ním bude zahájeno kárné řízení. Za srovnatelnou činnost povinného vzdělávání je uznávána též lektorská či publikační činnost auditora, jejíž výkon automaticky předpokládá vysokou znalost odborné problematiky a platné legislativy. Výjimkou jsou vybraná témata, která nelze nahradit žádnou z naznačených forem.

Metodická činnost

Příslušné výbory zřízené radou komory podporují správný výkon auditorské profese. Jsou to například výbor pro auditorské směrnice a výbor pro metodiku. Ty mají základní význam při výkladu účetních předpisů u různých typů účetních jednotek a při aplikaci auditorských směrnic (viz již zmíněná činnost při překladu Mezinárodních auditorských standardů IFAC do češtiny a vydání tzv. aplikačních doložek). V současné době se připravuje další významná pomůcka pro podporu auditorských technik ve formě auditorského manuálu, který byl původně zpracován v první polovině devadesátých let minulého století a nyní dochází k jeho zásadnímu přepracování, a to s přihlédnutím k aktuálním změnám v právních předpisech a auditorských směrnicích. Metodická pomoc je poskytována i formou odborných článků se zaměřením na oblast auditu, účetnictví a daní v časopise Auditor, který vychází desetkrát ročně, a v jeho elektronické příloze.

Dohled nad činností auditorů

Nepřímou formou podpory kvality auditu je také výkon dozorčí a kárné komise komory, i když jejich funkce není auditory bezprostředně vnímána pozitivně. Dozorčí komise zajišťuje ze zákona povinný dohled nad výkonem činnosti auditorů. Každý auditor by měl podle vnitřních směrnic komory projít nejméně jednou za šest let touto kontrolou - formou kontroly dokumentace auditora o průběhu auditu. Touto dokumentací je spis auditora, který je auditor povinen vést o každém klientovi zvlášť a samostatně za každou ověřovanou účetní závěrku. I tato forma dohledu má podpůrnou a výchovnou funkci - zjištěné nedostatky jsou publikovány, popř. rozebírány na samostatných odborných seminářích.
Pokud dozorčí komise zjistí, že auditor při své činnosti pochybil, předává své zjištění kárné komisi, která je do určité míry "interním soudním orgánem", jenž má za povinnost stanovit trest. Jde o peněžité tresty, které mohou být až do výše 500 tisíc Kč. Zcela výjimečným trestem je odebrání oprávnění auditora. Ačkoliv se může zdát, že tato represivní funkce nemá význam pro podporu auditu, opak je pravdou. Správná a důsledná činnost těchto orgánů má význam při zjištění přestupků závažného charakteru, což tvoří současně prevenci, aby se zjištěné chyby již neopakovaly.
Další významnou funkcí těchto orgánů je sledování denního tisku, kde z vlastního podnětu komora zahajuje šetření v případech, kdy dochází k medializaci určitého problému, který by mohl mít vztah k výkonu auditorské činnosti. Tento postup vychází rovněž ze snahy vyloučit případné pochybení auditora dříve, než se na auditora nebo komoru obrátí případný stěžovatel. Pokud dojde v tomto případě - i bez podání stížnosti - ke zjištění, že auditor skutečně pochybil, je zahájeno kárné řízení.
Autor je viceprezident Komory auditorů ČR