Změna peněz Čechy příliš překvapit nemůže
Opustit korunu a začít platit eurem? Pro Čechy a Slováky možná menší problém než pro jiné státy. Něco podobného už totiž zažili relativně nedávno: 8. února 1993 přestala platit federální měna.
Nebyl to první měnový šok. V roce 1953 provedla komunistická vláda ožebračující měnovou reformu a při samotném založení Československa bylo uplatněno kolkování rakousko-uherské měny na podobném základu, jako ho posléze na konci století využily i Česko a Slovensko po pádu federace.
Přes všechny takové zkušenosti bude přechod na euro odlišný. "Tehdy jsme rozhodovali sami, dnes nás úkoluje nejméně pět komisí z Bruselu," připomíná nárůst byrokracie Leopold Surga. Tento náměstek ředitele sekce peněžního a platebního styku České národní banky byl i mužem v pozadí, když se počátkem devadesátých let dělila federální měna na českou a slovenskou korunu. Vše proběhlo až neuvěřitelně bez problémů. I jediná snaha o odcizení nových peněz byla ojedinělá.
"S tím už ale nebude možné počítat, dodávky miliard eur budou v době výměny silným lákadlem pro zločince," varuje nejmenovaný bezpečnostní expert Evropské centrální banky.
Významnou roli pro ochranu měny před odlukou sehrál také limit stanovený pro výměnu hotovosti na osobu - to ale v případě eura nebude možné. Narostl totiž podíl bezhotovostních přesunů měn. Změna platidel bude mít i další důsledky - výběr národního znaku na rub euromincí, stažení českých bankovek i mincí a jejich likvidaci. "Budeme mít zájem o jejich likvidaci, pokud s námi na tuto činnost uzavře ČNB smlouvu," uvádí ředitel firmy Česká Mincovna Jan Vízek. (jbn)
