Euronováčci hledají kompromisy

Stačí jet autem z Varšavy do východopolského Bialystoku, aby se ukázalo, kde a jak jsou užitečně utráceny peníze ze společné pokladny Evropské unie. Silnice je co chvíli přerušena semafory a jednosměrným provozem, protože polovina se opravuje a rozšiřuje a téměř pokaždé je na viditelném místě tabulka s vlajkou EU.
Polsko má mezi unijními nováčky výjimečné postavení, protože je větší než všech ostatních devět zemí dohromady. Už po vstupních jednáních kolovaly v Bruselu vtipy o polské vyjednávací brutalitě a nyní, v době debat o rozpočtu, se napjatě čeká na reakce Varšavy, kde je navíc nová pravicová, unii ne příliš nakloněná vláda.
"Ani snížení o pět procent oproti lucemburskému návrhu pro nás není přijatelné," řekl včera ještě před oficiálním zveřejněním britského návrhu rozpočtu polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz. Británie nakonec navrhla snížení o 8,5 procenta. Polsko by v takovém případě ztratilo za léta 2007 až 2013 kolem pěti miliard eur z fondů, z nichž se právě opravují silnice nebo se platí programy pro boj s nezaměstnaností, která je v Polsku největší z EU - 18 procent.
Marcinkiewicz připustil, že pro Varšavu by bylo snížení rozpočtu přijatelné pouze tehdy, kdyby Poláci dostali "drobné dárky" jako zvláštní fond jedné miliardy eur pro pět nejchudších polských vojvodství.
Podobné zvláštní fondy žádá například Španělsko, které se v novém rozpočtu stává z příjemce plátcem a které z podobných fondů po svém vstupu do EU v roce 1986 velmi profitovalo a založilo na pomoci z Bruselu svoji dnešní prosperitu.

Nejednotný Visegrad

Zmíněná polská vyjednávací brutalita je ale nyní oslabena vnitřními politickými problémy. Podle včerejšího vydání listu Rzeczpospolita se chystají dramatické změny na postech hlavních vyjednavačů a úřad pro evropskou integraci bude propojen s ministerstvem zahraničí. To už se podle komentátorů projevuje na slábnoucí síle polských diplomatů.
Poláci se například minulý týden snažili vytvořit jednotnou pozici čtyř států visegrádské skupiny před schůzkou s britským premiérem Tonym Blairem v pátek v Budapešti. Naděje na jednotný postup - čili odmítnutí seškrtaného rozpočtu - však zkazili Slováci. Bratislava byla ochotna přijmout až desetiprocentní snížení příspěvků nováčkům, pokud jí unie dá zvláštní peníze na odstavení jaderné elektrárny v Bohunicích.
Poláci jsou také ostražitější než Češi nebo Slováci vůči britské snaze seškrtat evropské zemědělské fondy, které tvoří 40 procent rozpočtu EU a na nichž trvá Francie. Polští zemědělci mají nejvyšší dotace z nových členských států EU, zemědělství zaměstnává třetinu obyvatel. Varšava proto v zachování nynějších příspěvků na zemědělce Paříž podporuje.
V Pobaltí mají své výhrady, ale obávají se nepřijetí rozpočtu. "Pobaltí potřebuje přijetí rozpočtu na léta 2007 až 2013," vyjádřil obavy estonský premiér Andrus Ansip. "Jinak by hrozilo zpoždění přísunu peněz z Bruselu."

Jak čerpat fondy

Noví členové se také snaží vyvrátit hlavní argument starých států, že nejsou stejně schopny vyčerpat všechny peníze z EU přidělené. Česko z peněz určených na letošek vyčerpá přibližně třetinu, Polsko už při čerpání peněz na léta 2004 až 2006 překročilo 50 procent, Maďarsko má nasmlouváno kolem 60 procent. V některých případech, například u strukturálních fondů určených na podporu podnikatelů v Česku, jsou ale už nyní uzavřeny smlouvy na všechny vyčleněné peníze.
Politici z nových členských zemí přiznávají, že ústupky ohledně výše by byli ochotni dělat pouze v případě změny způsobu čerpání dotací - například v případě prodloužení doby na čerpání peněz. Toto téma se diskutuje i v Evropském parlamentu, kde je většina poslanců proti škrtům na úkor nových členů. "Prodloužení období, v němž je třeba dotace vyčerpat, je rozhodně přínosem. Delší možnost čerpání nám pomůže nají prostředky na spolufinancování," řekl český europoslanec Tomáš Zatloukal.
Jeho kolega Jan Zahradil poukazuje na fakt, že peníze z unie v plné výši nečerpají ani staré členské země. "Komise sama přiznává, že ze současného rozpočtu, tedy 2000 až 2006, přebude asi 200 miliónů eur, a to především ze strukturálních a regionálních fondů," uvedl Zahradil.