Odjezd směr Česko. Slovensko trápí velký odliv mozků, miliardářů i nadějných firem

Slovensko čelí jednomu z největších odlivů mozků na světě. Mladí lidé směřují za studiem či prací nejvíce do Česka – a teď je čím dál víc následují i podnikatelé. Kromě několika miliardářů, kteří se osobně nebo rovnou se svým byznysem usadili v Praze, je krok přes hranice nyní populární i mezi startupisty a rychle rostoucími technologickými firmami.

Své podnikání zde rozšiřují nebo zvažují přesun z několika důvodů: kromě jazykové a kulturní blízkosti je do Česka „vyhání“ i přetrvávající frustrace ze zhoršujícího se politického i podnikatelského prostředí na Slovensku.

K dlouhodobým problémům a politickému směřování na východ se v posledních měsících přidal i ekonomický tlak – způsob, jakým stát konsoliduje veřejné finance, včetně tzv. transakční daně. Jde v podstatě o daň z odchozích bankovních plateb pro podnikatelské subjekty ve výši 0,4 procenta. Kritici vládě Roberta Fica vyčítají, že neúměrně zatěžuje příjmovou stranu, zatímco šetření na výdajích a prorůstová opatření téměř chybí. 

Symbolem nespokojenosti se letos stal herní gigant a jedna z nejúspěšnějších slovenských technologických společností Pixel Federation. Ta má v Brně vývojové centrum a ve světě proslula hrami jako Train Station nebo Port City. Šéf firmy Daniel Duranka na jaře pro slovenský magazín Forbes uvedl, že vážně zvažuje odchod do Česka kvůli politicko-společenskému klimatu a ekonomickému tlaku.

„Vaří nás tu jako žáby,“ prohlásil Duranka. „Dočkáme se referenda o vystoupení z NATO a EU? Rozhánění protestů vodními děly? Bude gaming (herní průmysl) brán jako hazard a uvalí na něj padesátiprocentní daně? Už by mě opravdu nepřekvapilo nic. Jako CEO beru za svou zodpovědnost přemýšlet i nad podobnými scénáři. Mým úkolem je chránit hodnotu naší firmy.“

Otočka směrem k Moskvě

Představitelé IT firem, kteří většinu svých příjmů generují v zahraničí a mají ambici držet krok s globální konkurencí, jsou mezi slovenskými podnikateli teď nejvíce slyšet. Shodují se, že myšlenka na přesunutí těžiště svého podnikání a daňového domicilu mimo Slovensko je povinnou součástí strategického plánování.

ROZHOVOR

Nemůžu už poslouchat tu nekonečnou kritiku Česka. Zapomíná se, že ekonomika má nějaké cykly, říká investor Eichler

2. 5. 2024 ▪ 15 min. čtení

„Slovensko je pro nás domov a srdeční záležitost. Ale když vidíme, jak se země odvrací od svých evropských partnerů a otáčí směrem k Moskvě, nutí nás to zvažovat i nepříjemné varianty,“ říká Tomáš Lodňan, jehož digitální studio GoodRequest dodává softwarová řešení pro Notino, lékárny Benu nebo Tatra banku a nedávno oznámilo posilování aktivit v Česku. „Je pro nás důležité, aby mladí lidé měli šanci se uplatnit i doma. Ale když vidíme, jak čísla odlivu rostou (v zahraničí studuje zhruba každý pátý slovenský vysokoškolák, přičemž sedm z deseti z nich míří do Česka – pozn. red.), je všem jasné, že tahle trajektorie je v dlouhodobém horizontu pro zemi neudržitelná.“

„Slovensko pořád má schopnosti i talent na to, aby tu vznikaly globálně úspěšné firmy, jenže prostředí se zhoršuje. Místo podpory přibývá jen zdanění, byrokracie a nejistota,“ říká Adam Hamšík, CEO cloudové společnosti Labyrinth Labs, která pracuje s klienty v Německu, Spojených státech nebo Dubaji. „Pokud se tenhle trend nezmění, země riskuje, že skončí jen jako montovna s nízkou přidanou hodnotou.“

Slováci v Česku

Zhoršení podnikatelského klimatu už naznačují i čísla: V roce 2024 na Slovensku zaniklo 5930 společností, což je nejvíc za posledních sedm let. Zavřelo se i více než 54 tisíc živností – poprvé od roku 2016 víc, než kolik jich vzniklo. Naopak v Česku už Slováci vlastní podle statistiky Dun & Bradstreet rekordních 16 097 firem, meziročně o 351 víc.

Podle údajů společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, která se specializuje na úvěrové a obchodní informační systémy, roste počet Slováky nově založených firem v Česku: podíl těch, které vlastní minimálně z poloviny, se průběžně zvyšuje: zatímco v roce 2018 šlo o 3,89 procenta všech u nás založených firem, letos už je to ve statistice za prvních deset měsíců roku 5,25 procenta. U statistiky nových firem, kde míra podílu na vlastnictví nehraje roli, jde o 5,75 procenta.

Jan Cikler, vedoucí datového oddělení v CRIF, potvrzuje rostoucí podíl firem v tuzemské ekonomice, ve kterých figuruje slovenský kapitál. S vládou Roberta Fica to ale podle jeho slov přímo nesouvisí. „Z dlouhodobého pohledu nevidíme výraznou změnu s nástupem vlády, která byla zvolena v roce 2023. Růst tak pravděpodobně spíše odráží dlouhodobý trend ekonomické provázanosti obou zemí,“ dodal Cikler.

„Pro nás je expanze do Česka byznysově zajímavá bez ohledu na to, co se děje doma, ale současná situace jí dává i jiný rozměr. Potřebujeme mít silnou druhou nohu, abychom byli připravení na nejistý vývoj,“ přiznává Lodňan.

Přední slovenský e-commerce hráč GymBeam, který má obrat téměř pět miliard korun, je také aktivní v Česku, ale přestěhovat se plánuje jinam – do Rakouska. „Není to politické gesto, ale strategické rozhodnutí. Rakousko nabízí stabilní prostředí, předvídatelnou legislativu a lepší podmínky pro růst firmy s evropskými ambicemi. Operativa i zaměstnanci však zůstávají zejména na Slovensku,“ uvedl pro HN zakladatel firmy Dalibor Cicman.

Miliardáři v Praze

V Česku dlouhodobě žije a působí i řada byznysmenů z žebříčku nejbohatších Slováků. Před dvěma lety se i s rodinou do Prahy přesunul Miroslav Trnka, spoluzakladatel kyberbezpečnostní společnosti Eset, poté co čelil útokům politiků, a dokonce výhrůžkám smrtí. Léta nejbohatší Slovák Ivan Chrenko přesunul své nové developerské aktivity pod značkou HB Reavis do západní Evropy a má sídlo i v české metropoli.

V ní léta žije a pracuje také Milan Fiľo, který rozvíjí realitní projekt Hybernia v centru Prahy. Působí tu i Martin Kúšik, jenž drží majoritní podíl v řetězci Sportisimo, a také Tomáš Chrenek, vládce zdravotnické skupiny Agel a spolumajitel Třineckých železáren.

„Praha je pro ně lákavá jako město – rozumíte jazyku, chápete prostředí, táhne je tam i lépe vytvořená legislativa ohledně svěřenských fondů. Možná se to nezdá, ale to je důležitý aspekt – na Slovensku také byla snaha, ale nakonec se všechny návrhy stáhly,“ říká Juraj Porubský, šéfredaktor manažerského čtvrtletníku MIT Sloan Management.

Podle jeho slov se v poslední době podnikatelský sentiment na Slovensku zhoršil a vyhlídky nejsou příznivé. „Čekají nás zřejmě těžší časy. Trápí nás brain drain (odliv mozků) a tvrdší podmínky pro podnikání, ale určitě to není tak, že se najednou zvedly desítky firem a odešly ze země. Ono není ani tak snadné to udělat.“